Bezodpadová biozahrada se v posledních letech stala velkým trendem. Výhody jejího udržování jsou znatelné nejen pro životní prostředí, ale také pro pohodu a zdraví člověka. Co přesně znamená nulový odpad a jak zajistit, aby zahrada byla nejen krásná a produktivní, ale také dobře opečovávaná s respektem k přírodě? Přečtěte si tipy a zkušenosti odborné zahradnice a naší redaktorky, která se snaží v tomto „duchu“ zahradničit.
Udržování ekologické zahrady zahrnuje harmonické soužití rostlin, zvířat a lidí, nahrazování chemikálií přírodními řešeními a snahu o rovnováhu ekosystému.
„Využíváme to, co je kolem nás, produkujeme si vlastní kompost, staráme se o životní prostředí, nevyhazujeme věci a dáváme jim nový život. Trávu, listí i plevel můžeme využít na hnojivo, které bychom jinak museli nahradit synteticky vyráběným preparátem. V biozahradě můžete jíst ovoce a zeleninu, aniž byste se museli starat o zbytky pesticidů nebo jiných chemikálií. Zajistíme, aby takovou zahradu snadno navštěvoval opylující hmyz. Nemyslím si, že je to nový trend, stačí si vzpomenout, jak hospodařili a zahradničili generace před námi – zužitkování odpadů bylo naprosto přirozené,“ vysvětlila pro redakci Kupi zahradnice Stanislava Erbenová.
Místo vyhazování zeleniny, ovoce a rostlinných zbytků je raději shromažďujte na hromadu. Tím získáte přírodní hnojivo, které obohatí půdu o živiny. Do kompostu můžete také přidat kávovou sedlinu, což urychlí proces kompostování a následně zlepší strukturu půdy. Kompostování je skvělým příkladem praktikování nulového odpadu na zahradě.
Co můžete dát do kompostéru:
„V sezóně je také ideálním mulčem pro zeleninové záhony – udržuje vlhkost, redukuje plevel a láká žížaly,“ doplňuje zahradnice.
Pozor! Pro zajištění dostatečného větrání byste měli obsah kompostéru pravidelně otáčet. Narušená hromada bude dostávat více vzduchu, což umožní mikroorganismům prospívat.
Odložte stranou chemické pesticidy a hnojiva, využijte přírodní a ekologická řešení, například kopřivu, která je vynikajícím spojencem v boji proti škůdcům a zároveň poskytuje množství živin prospěšných pro zahradní rostliny. „Stačí připravit odvar z kopřiv a postříkat jím rostliny a půdu. Sklidíte čerstvé listy kopřivy, zalijete je vroucí vodou a necháte několik hodin louhovat, dokud odvar nevychladne. Poté jej můžete scedit a použít k postřiku rostlin,“ radí zahradnice.
Z listů lze také vytvořit výborné hnojivo, neboť obsahují bohatou dávku živin, kterou můžete znovu navrátit do zahradní půdy. Domácí listovkou nahradíte rašelinu, kterou se okyseluje půda, například při výsadbě rododendronů, azalek, vřesů nebo borůvek kanadských. Výroba listovky může probíhat buď v klasickém kompostéru, nebo v igelitových pytlích. Nasbírané listí je potřeba zhutnit a během sucha zalévat.
Rozhlédněte se po svém domě a zahradě a využijte to, co máte. Vytvoříte si tak prostor s nulovým odpadem. „Místo nákupu nových květináčů využijte staré konve, pneumatiky, plechovky, sud nebo třeba holínky. Stačí zapojit fantazii a být trochu kreativní. Pro sazenice nebo výsev můžete také použít biologicky rozložitelné květináče. Ty se později rozloží v zemi,“ doplňuje zahradnice.
Ve snaze vytvořit ekologickou zahradu s nulovým odpadem stojí za zvážení především změnit své návyky, včetně těch, které se týkají péče o rostliny. Vyplatí se zavádět změny po malých krůčcích, učit se a čerpat inspiraci z přírody.
Zdroj: Kupi.cz, Stanislava Erbenová – zahradnice, Vlastní tipy a zkušenosti redaktorky, časopis Rozmarýna 8/2024