Ještě před pár lety by to znělo jako sci-fi. Dnes o tom píší média po celém světě. Čínský startup představil zařízení, které má pomocí umělé inteligence překládat štěkání, mňoukání i chování domácích mazlíčků do lidské řeči. Tvrdí dokonce, že dosahuje přesnosti téměř 95 %. Zatímco někteří majitelé psů a koček jsou nadšení, odborníci upozorňují, že podobně odvážná tvrzení je potřeba brát s velkou rezervou.
Zařízení s názvem PettiChat vyvinul čínský startup Meng Xiaoyi, jak informoval web Polsat News. Jde o lehký přístroj, který se připíná na obojek a pomocí mikrofonů a pohybových senzorů sleduje hlasové projevy i chování zvířete. Data následně vyhodnocuje umělá inteligence a převádí je do vět, které se zobrazují v mobilní aplikaci. Firma tvrdí, že systém dokáže rozpoznat více než dvacet různých emocí a stavů, například hlad, radost, stres, úzkost nebo potřebu hry.
V propagačních videích se objevují překlady typu „Mám hlad“, „Pojď si hrát“, „Nech mě být“ nebo „Tohle se mi nelíbí“. Zařízení má fungovat u psů i koček a podle výrobce reaguje během přibližně jedné sekundy.
Právě údaj o téměř 95% přesnosti vzbudil mezi odborníky i veřejností největší pozornost. Firma totiž zatím nezveřejnila žádnou nezávislou studii, odborné posouzení ani metodiku, podle které byla úspěšnost měřena. Není jasné, kolik zvířat bylo testováno, jak probíhalo ověřování výsledků ani co přesně znamená samotný pojem „přesnost“.
To je přitom zásadní problém. Zatímco u překladače mezi dvěma lidskými jazyky lze správnost překladu ověřit, u zvířat nikdo s jistotou neví, co konkrétní štěkot nebo mňouknutí skutečně znamená. Odborníci proto upozorňují, že podobná čísla mohou být spíše marketingovým sdělením než vědecky ověřeným faktem.
Pro Kupi situaci komentoval etolog a odborník na chování zvířat Pavel Novotný: „Umělá inteligence dnes dokáže velmi dobře rozpoznávat vzorce v chování zvířat a odhadovat jejich emoční stav. To ale ještě neznamená, že rozumí jejich řeči podobně jako člověk jinému člověku. Mezi rozpoznáním emoce a skutečným překladem myšlenek je obrovský rozdíl.“
PettiChat není prvním pokusem o „překlad zvířecí řeči“. Už v roce 2002 vzbudilo pozornost zařízení BowLingual, které mělo analyzovat štěkot psů a převádět ho do jednoduchých lidských výrazů. Přestože se tehdy prodávalo po celém světě, většina odborníků ho považovala spíše za zajímavou hračku než za skutečný vědecký průlom.
Od té doby se však technologie výrazně posunuly. Moderní systémy umělé inteligence dokážou zpracovávat obrovské množství dat, analyzovat zvuk, obraz i pohyb současně a hledat mezi nimi souvislosti, které by člověk jen těžko rozpoznal.
Výzkum komunikace zvířat pomocí AI skutečně existuje a v posledních letech rychle postupuje. Vědci například zkoumají, zda lze podle zvukových projevů poznat bolest, stres nebo změny zdravotního stavu zvířete. Podobné systémy se testují u psů, koček, hospodářských zvířat i volně žijících druhů.
To ale neznamená, že by umělá inteligence dokázala převést zvířecí komunikaci do přesných vět. Současné technologie jsou mnohem blíže rozpoznávání emocí a potřeb než skutečnému překladu slov nebo myšlenek.
„Pokud pes opakovaně vydává určitý zvuk ve chvíli, kdy očekává krmení, systém může správně vyhodnotit, že má hlad. To ale není totéž, jako kdyby skutečně řekl větu ‚mám hlad‘. Jde spíše o interpretaci pravděpodobného významu,“ vysvětluje pro Kupi Pavel Novotný.
O zařízení je přesto obrovský zájem. Podle společnosti si jej během prvních týdnů rezervovaly tisíce zájemců po celém světě. Právě silné pouto mezi lidmi a jejich domácími mazlíčky dělá z podobných technologií mimořádně atraktivní produkt.
Zda se ale skutečně blíží doba, kdy budeme se svými psy a kočkami vést smysluplné rozhovory, zatím není jisté. Většina odborníků se shoduje, že umělá inteligence může pomoci lépe porozumět emocím a potřebám zvířat. Překladač zvířecí řeči v pravém slova smyslu je však zatím spíše vizí budoucnosti než realitou.
Zdroj: Kupi, PolsatNews, OddityCentral, etolog a odborník na chování zvířat Pavel Novotný