Patří k vašim zaměstnaneckým benefitům příspěvek na stravování? Pokud váš zaměstnavatel plně využívá legislativy, tak si polepšíte. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo pro rok 2026 horní hranici stravného na 185 korun, což je o 8 korun více než v roce 2025. Ideální stravenka má hodnotu 235 Kč.
Zaměstnanci můžou dostávat příspěvek na stravu jako klasickou papírovou stravenku, kredit na elektronické stravenkové kartě nebo jako finanční příspěvek, který je součástí mzdy – takzvaný stravovací paušál. Z pohledu zaměstnance jde vždy o podporu jídla během pracovního dne, rozdíly jsou ale v daních a odvodech.
Příspěvek na stravování dlouhodobě patří mezi vůbec nejoblíbenější zaměstnanecké benefity. Většina zaměstnanců ho bere jako samozřejmost a jeho absence je často vnímána negativně. Naopak čím více zaměstnavatel přispívá, tím jsou spokojenější.
„Cílenými opatřeními a příspěvky lze nejen přispět k lepšímu pracovnímu výkonu zaměstnanců, ale i zvýšit jejich kupní sílu účinněji, než kdyby měli stejnou částku získat čistě v rámci mzdy či platu,“ říká v tiskové zprávě Stéphane Nicoletti, generální ředitel v Up Benefity, společnosti, která poskytuje stravenky.
Pro rok 2026 stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí horní hranici stravného na 185 korun, což je o 8 korun více než loni. Právě z této částky se odvíjí, kolik může zaměstnavatel přispět na stravování bez daní a odvodů.
„Z pohledu zaměstnavatele je celá hodnota stravování vždy daňovým nákladem. Firma si tak může do nákladů uplatnit i 300 korun na den, pokud je to cena obvyklá za oběd v dané lokalitě – ať už formou stravenek, stravovacího paušálu, nebo v podobě závodního stravování,“ potvrzuje Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee, která se rovněž zabývá firemními benefity.
Zákon totiž umožňuje osvobodit od daně až 70 % z této částky. To znamená, že zaměstnavatel může v roce 2026 přispět zaměstnanci až 129,50 Kč na den (v roce 2025 se jednalo o částku 123,90 Kč), aniž by zaměstnanec cokoli danil nebo z této částky platil odvody.
„Daňově optimální hodnota stravenky vychází na 235 korun na den, tedy o 11 korun více než v roce 2025,“ vysvětluje Michelfeit.
Částka 235 Kč nevznikla náhodou. Pokud firma využívá tradiční model, kdy hradí 55 % hodnoty stravenky a 45 % doplácí zaměstnanec, vychází právě tato kombinace jako daňově nejvýhodnější. Zaměstnavatel zaplatí maximální osvobozený příspěvek 129,50 Kč a zaměstnanec si doplatí 105,50 Kč.
Výsledkem je stravenka v hodnotě 235 Kč. Podle dat Českého statistického úřadu se ceny stravovacích služeb v roce 2025 zvyšovaly nadinflačně, a to mezi 4 až 5 %. Ceny poledních menu se tak v řadě měst pohybují nad hranicí 200 korun, kterou by ideální stravenka měla pokrýt.
„Pokud příspěvek na stravování dlouhodobě nedokáže pokrýt cenu oběda, pak přestává jako benefit plnit svůj účel. Téměř 9 z 10 zaměstnanců si přitom myslí, že by ideální zaměstnavatel měl o kvalitní stravování zaměstnanců pečovat, což obnáší mimo jiné i dostatečnou výši příspěvku,“ říká Petra Prchlíková, obchodní ředitelka Up Benefity.
Z pohledu firmy je celý příspěvek daňovým nákladem, takže snižuje základ daně. Limitem pak není účetnictví firmy, ale zdanění na straně zaměstnance.
„Firmy potenciál stravenek dlouhodobě nevyužívají. Nejčastější hodnota příspěvku na stravování se u našich klientů pohybuje mezi 120 až 130 korunami na den,“ přibližuje realitu Michelfeit.
Zaměstnanci si pak musí větší část oběda hradit sami, přestože by systém umožňoval štědřejší podporu.
Zdroje: Kupi.cz, vyhláška č. 573/2025 Sb., Up Benefity, Kurzy.cz, Businessinfo.cz