Drobná změna, kvůli které se bouří miliony zákazníků. Z lahví ochucených nealkoholických sycených nápojů se od loňského května nedají zcela oddělit plastová víčka. Nejde přitom o inovaci výrobce Coca-Cola, který tuto novinku přinesl jako první, ale o novou evropskou směrnici, podle níž budou neoddělitelná víčka součástí všech obalů od léta 2024 povinně.
Pokud jste si loni v květnu koupili limonádu, překvapilo vás plastové víčko, které nejde oddělit od lahve. Napevno přidělané uzávěry přinesla zákazníkům na svých nápojích nejprve Coca-Cola, další značky však následovaly. Cílem evropské legislativy je snížení dopadů tzv. litteringu, tedy v přírodě pohozeného odpadu, zvýšení míry recyklace a snížení plýtvání. Přidělané víčko má zkrátka větší šanci skončit v kontejneru s plastem, kam patří, a ne v přírodě.
V roce 2022 byl v Česku schválen zákaz výroby a prodeje jednorázových plastů, který byl reakcí na evropskou směrnici číslo 2019/904 o omezení plastového odpadu v mořích a oceánech.
Přestože někteří spotřebitelé se s novinkou jen těžko smiřují, legislativa bude od léta povinná pro všechny obaly z plastu nebo kompozitu s objemem do 3 litrů. Pro nové nařízení mluví nejen fakt, že už nebudeme muset nikdy hledat pod stolem zakutálené víčko, ale také hygieničnost a bezpečnost daného systému. Ačkoli jsou lahve a uzávěry vyrobeny z různých druhů plastů, uzávěry se navíc recyklují snáz, pokud dorazí stále připevněné k láhvi.
Někteří výrobci však přesto mají s legislativou problémy. Tadeusz Mroczkowski, prezident Mlekpolu, uvedl během Evropského hospodářského kongresu v Katovicích, že byla jejich společnost nucena zmodernizovat nebo zcela vyměnit některé stroje, aby bylo možné takové lahve produkovat.
První vlaštovky vypustila letos na trh i Kofola. „Novou povinnost nám, výrobcům, předurčila nová směrnice Evropské unie a nařídil zákon č. 244/2022 Sb., který doplnil českou legislativu o obalech. Cílem zavedení nového opatření byla snaha o snížení plastového odpadu v přírodě a zvýšení recyklace všech plastových komponentů nápojových obalů,“ vysvětluje na webu firmy David Sommer, manažer udržitelnosti v Kofole.
Někteří odborníci míní, že je zavedení nových víček spíše kontraproduktivní. Podle Martina Pärna, vedoucího výzkumného pracovníka a designéra na Tallinnské technologické univerzitě, se odhady na ušetření množství plastu zdají chybné. „Nejlepším typem uzávěru lahve by byl ten, u kterého spotřebitelé nezaznamenají jakýkoli problém. Lidé si koneckonců nekupují uzávěr, kupují džus, vodu či sodu,“ uvedl v relaci estonské televize Aktuaalne kaamera.
Podle některých společností by bylo lepší zaměřit se na zlepšení stávajících recyklačních systémů. Tento názor podpořila studie společnosti PricewaterhouseCoopers pro evropský průmysl nealkoholických nápojů (UNESDA) a Evropské federace balených vod (EFBW), která upozornila na značné ekologické i ekonomické důsledky. Výsledky hovoří o tom, že kvůli legislativě se vygeneruje 50 000 až 200 000 dalších tun plastu, od 58 do 381 milionů kilogramů emisí oxidu uhličitého a ekonomický dopad bude v hodnotě alespoň 2,7 miliardy eur.
Zdroje: Gazeta, Kofola, Unesda, Samo sebou, Daily Mail