Plasty s BPA: Způsobují neplodnost, PCOS i cukrovku. A přesto je kupujeme sobě i dětem

Plastový „hormon“ zkázy

Škodlivým vlivem bisfenolu na lidské zdraví a hormonální rovnováhu se v posledních letech zabývá řada studií a velká část z nich se podle Národní knihovny medicíny Spojených států shoduje na tom, že bychom se těmto látkám měli preventivně obloukem vyhýbat.

V souvislosti s BPA se nejčastěji hovoří o podezření negativního dopadu na vývoj mozku, poškození srdce nebo rozvoji cukrovky, obezity či rakoviny. Vlivem hormonálních změn (bisfenol se v těle chová jako syntetický estrogen) může být rovněž příčinou neplodnosti u mužů a žen, případně endokrinologických onemocnění jako je syndrom polycystických vaječníků (PCOS), endometrióza apod.

Nejzranitelnější jsou pak nejmenší děti, jelikož nemají schopnost tuto látku z těla odbourávat tak rychle jako dospělí. Navíc se do jejich těla mohou BPA dostávat jak z (levných) hraček, dudlíků či nádobí, tak z mateřského mléka nebo ještě dříve z těla matky během těhotenství.

Kde najdeme škodlivé plasty?

Velmi často jsou součástí plastového nádobí, potravinových dóz, krabiček (včetně těch jednorázových, ve kterých se vozí jídla z dovozu) a zipových sáčků, sportovních lahví nebo šejkrů, obalů na kosmetiku, stejně tak vnitřních stěn konzerv a plechovek. Jak jsme již zmínili, výjimkou není ani jejich přítomnost v dětském nádobí, hračkách, oblečení, dudlících nebo plastových klipech.

• Jediné výrobky, u kterých je jejich použití evropskými úřady vyloženě zakázané, jsou kojenecké lahvičky.
• Velmi často se tyto škodlivé plasty používají při výrobě levného zboží, které se prodává (případně u nás přeprodává) ze zahraničních virtuálních nákupních tržišť, především těch čínských, kde nejsou předpisy na kvalitu materiálu tak přísné jako u jiných výrobců. Pokud tedy nakupujete vybavení do kuchyně, pomůcky pro skladování potravin či kosmetiky nebo hračky a jiné potřeby pro děti právě zde, pak je velmi pravděpodobné, že obsahuje BPA.

Použití těchto plastů je ovšem velmi různorodé. Přidávají se rovněž do lékařských pomůcek, bezpečnostního vybavení, součástek do auta, elektroniky, nebo dokonce do speciálního papíru, jaký se používá pro účtenky a stvrzenky z pokladen v obchodech, na parkovištích nebo v automatech či bankomatech.

Jak se nám BPA dostane do těla?

Na základě širokého využití plastů je velkým problémem především to, že s látkou BPA během dne přicházíme různými způsoby do kontaktu častěji, než bychom si mysleli. Můžeme ji tak vypít, sníst nebo vdechnout.

Bisfenol A se uvolňuje zejména následkem dlouhodobého působení (rizikové například u trvanlivých potravin, balených nápojů, konzerv, kosmetiky apod.) nebo teplem. S každým zahřátím plastového nádobí, krabiček a lahví v mikrovlnce se zvyšuje množství uvolněné látky, stejně tak při častém mytí nádobí v myčce apod. Toto riziko navíc ještě více narůstá při narušení nebo poškrábání povrchu plastového výrobku (stačí i opakované drhnutí houbičkou na nádobí), případně jeho kontaktu s mastnými potravinami.

Jak se vyhýbat BPA?

V první řadě je dobré si uvědomit, že s tím, jak se zvyšuje povědomí o škodlivosti BPA, vzniká také čím dál silnější konkurenční výhoda pro ty výrobce, kteří je nepoužívají. Velmi pravděpodobně se pak o tuto informaci se zákazníky podělí přímo na výrobku nebo třeba v jeho popisu na webu. Při nákupu proto hledejte označení „Bez BPA / BPA Free“, případně plastové nádobí „bezpečné pro ohřev v mikrovlnce či umývání v myčce“ (v zahraničí též označené jako „Food Safe / Microwave Safe / Dishwasher Safe“).

• Pokud si nejste materiálem jistí, pak plastové nádobí raději nikdy nedávejte do mikrovlnky ani myčky. Hlavně to, ze kterého jí vaše děti.
• To stejné platí pro jednorázové plastové obaly na hotová jídla, pokud na nich není přímo uvedeno, že jsou bezpečné pro ohřívání.
• Konzervy, balené vody a kosmetiku skladujte mimo sluneční záření, ideálně na tmavém, chladnějším místě.
• Po převzetí účtenky nebo stvrzenky počkejte s následnou konzumací jídla na umytí rukou, případně upřednostněte online nákup parkovaček, jízdenek, vstupenek apod.
• Zajímejte se o složení kojeneckých a dětských potřeb, hraček, kosmetiky, obalů na kupované potraviny a pokrmy z rozvozu.

Zdroj: National Library of Medicine, Science Direct, Semantic Scholar, Healthline