Na první pohled jednoduchá rada, která koluje internetem, slibuje rychlé rozhodnutí u regálu. Stačí se podívat na stopku. Realita je ale složitější. Co opravdu napoví o chuti hroznů a co je jen zkratka, která nefunguje?
Na sociálních sítích i v řetězových příspěvcích se opakuje stejná poučka: zelená stopka znamená kyselé hrozny, suchá a tmavá naopak sladké. Zní to logicky. Jenže v obchodě takhle výběr nefunguje.
Stopka – přesněji třapina – totiž vypovídá hlavně o tom, jak jsou hrozny čerstvé, ne jak chutnají. Čerstvě sklizené hrozny mají stopku zelenou, pružnou, někdy až lehce šťavnatou. Jakmile leží delší dobu, třapina vysychá, tmavne a křehne.
To potvrzuje i dřívější článek na Kupi: „Svěží zelené stopky jsou dobrým indikátorem čerstvosti hroznů. Pokud jsou stopky suché a hnědé, hrozny jsou pravděpodobně starší.“
Jinými slovy: tmavá stopka není známka kvality, ale spíš stáří.
Zásadní věc, která v podobných radách chybí: hrozny po sklizni nedozrávají.
Na rozdíl od některého ovoce si chuť „nepolepší“ tím, že pár dní leží. Pokud byly sklizené méně zralé, už takové zůstanou. A pokud byly sladké, budou sladké i v regálu – dokud nezačnou ztrácet šťávu.
Představa, že suchá stopka znamená vyšší zralost, a tedy sladší chuť, tak neodpovídá realitě běžného prodeje.
V běžném supermarketu často stojíte před plastovou vaničkou, kde na první pohled vypadají všechny hrozny podobně. Rozdíly ale jsou jen méně nápadné.
U světlých odrůd se vyplatí sledovat odstín. Zralé hrozny nebývají jasně zelené, ale mají lehce nažloutlý až zlatavý tón. Příliš světlé bobule často chutnají kyseleji.
Důležitý je i celkový stav hroznu. Bobule by měly držet pevně, neodpadávat při lehkém dotyku. Pokud se už v krabičce hromadí opadané kousky nebo jsou dole měkké, jde obvykle o starší zboží.
Pomůže i jednoduchý trik: vezměte dvě podobná balení do ruky. Těžší hrozen bývá šťavnatější. A to se na chuti projeví víc než barva stopky.
Tohle je otázka, kterou si klade řada zákazníků. Odpověď ale není úplně černobílá. Obecně platí, že zboží v obchodě není určeno ke konzumaci před zaplacením. U balených hroznů tedy není v pořádku otevřít krabičku a ochutnávat. U volně loženého ovoce je situace o něco benevolentnější, ale ani tam nejde o automatické právo.
Na právní stránku upozorňuje i zástupce řetězce Lidl: „Z hlediska čistě právního je všechno zboží ve vlastnictví naší společnosti až do okamžiku, kdy je u pokladny zaplaceno. Před zaplacením by tak ovoce, zelenina ani jiné zboží nemělo být konzumováno. V tomto ohledu ovšem spoléháme na poctivost zákazníků a nastalé situace řeší se zákazníkem konkrétní zaměstnanec. K tomu účelu nám slouží koncept vstřícnosti, na kterém dlouhodobě pracujeme. Naši kolegové v prodejnách absolvují školení ohledně toho, jak a jakou formou komunikovat i jak postupovat při krizových situacích,“ říká pro Kupi za Lidl Eliška Froschová Stehlíková.
Podobně mluví i další řetězce. Například Albert zdůrazňuje, že kvalitu kontroluje ještě před prodejem: „V Albertu dbáme na to, abychom našim zákazníkům nabízeli jen to nejčerstvější a nejkvalitnější, a proto spolupracujeme s farmáři a družstvy, která nám dodávají ovoce a zeleninu. Ovoce i zelenina před rozvozem na prodejny prochází testováním včetně senzoriky, takže vzorky prodávaného zboží sami ochutnáme. Zákazníci se tak na nás mohou spolehnout a sami v prodejnách již nemusí ochutnávat, protože mohou mít jistotu, že všechny produkty splňují nejvyšší standardy kvality,“ řekl pro redakci Kupi v minulosti Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.
Redakce vyrazila do nákupního centra a ptala se zákazníků, podle čeho hrozny vybírají. Odpovědi ukazují, jak silně podobné rady zakořenily.
Stopka při výběru hroznů smysl má. Jen ne takový, jak se často tvrdí.
Sladkost ale neurčuje. Tu si hrozny nesou už ze sklizně. A v obchodě ji poznáte spíš podle barvy, pevnosti a celkového vzhledu.
Krátké pravidlo? Stopka napoví, jak dlouho hrozny leží. Chuť musíte odhadnout jinak.
Zdroje: Kupi.cz