Až 36 % českých občanů ve věku 18–45 let si dopřeje nápoj z plechu denně nebo aspoň několikrát týdně. Výzkum agentury STEM/MARK, který si nechala zpracovat iniciativa Každá plechovka se počítá, prozradil také to, že použité plechovky svědomitě třídí pouze 50 % z nich. Důvodem je stále slabá informovanost o správném třídění plechovek a nedostatek kontejnerů na kov.
Ve středu 5. června šířili osvětu mezi občany ambasadoři iniciativy Každá plechovka se počítá – v Praze sbírali odhozené plechovky a kolemjdoucím vysvětlovali, do kterých kontejnerů patří. Na náměstí Míru vznikla obří barevná stěna z plechovek s motivem ohrožené mořské želvy.
Akce se koná každý rok u příležitosti Světového dne životního prostředí po celém světě v rámci International Recycling Tour. „Výsledky průzkumu opět potvrdily, že klíčovým problémem je nedostatek vhodných míst pro recyklaci nápojových plechovek. Tuto situaci by mohl v budoucnu zlepšit zálohový systém na plechovky,“ uvedla Tereza Gyurjánová, organizátorka akce.
Co se týká překážek v efektivnějším recyklování, 69 % účastníků nejnovějšího sociologického průzkumu, který si iniciativa každoročně nechává zpracovávat od společnosti STEM/MARK, souhlasí s tím, že pro zlepšení třídění by bylo nejúčinnější zvýšit počet kontejnerů na kov.
Zavedení povinného zálohového systému na nápojové plechovky (více níže) podporuje dokonce 74 % respondentů. Očekávají od něj zejména zvýšení míry recyklace a snížení množství směsného odpadu a odpadků na zemi. Někteří mají zkušenosti s podobnými systémy ze zahraničí, a to ze zemí, jako je Švédsko, Německo či Chorvatsko.
Celkem 45 % dotazovaných Češek a Čechů si plechovkové nápoje kupuje ponejvíce pro domácí konzumaci. Dalších 31 % si nápoj z plechovky vychutná nejčastěji na cestách a jen 12 % v zaměstnání. „Skvělou zprávou je, že povědomí o nekonečné recyklovatelnosti hliníkových plechovek stále vzrůstá. Z našeho každoročního průzkumu vyplynulo, že zatímco v roce 2023 mělo tuto informaci 38 % dotázaných, letos to bylo již 44 % respondentů,“ pochvaluje si Gyurjánová.
Pravidla nejsou po celé republice stejná, protože si je určují obce podle svých možností. V ideálním případě patří prázdné plechovky od nápojů a kovy do šedých popelnic s nápisem Kovy.
V některých obcích ale tyto popelnice a koše nejsou dostupné nebo je jich velmi málo. Plechovky v takovém případě patří nejčastěji do žlutých popelnic, které jsou primárně na plasty, ovšem musí zde být samolepka s nápisem Kovy. Ať už do šedých popelnic, nebo do žlutých s příslušným označením patří kromě plechovek ještě krabice od mléka a džusů a další kovové předměty. Ve třídírně odpadu se pak plasty od kovu oddělí buď strojně, nebo manuálně.
Do šedých ani žlutých popelnic nepatří předměty, kde je kov zastoupen jen minimálně nebo v nerecyklovatelné podobě – jsou to obaly od másla, žvýkaček, zbytky použitého alobalu od potravin apod.
Větší množství kovových předmětů můžete odvézt také do sběrného dvora.
Problém s netříděnými plechovkami by měl zlepšit nový zálohový systém. Stejně jako u skleněných lahví by se platila záloha a zákazník by měl možnost prázdnou PET lahev nebo plechovku vrátit.
Na konci dubna Evropský parlament schválil nařízení o obalech a obalovém odpadu. Toto nařízení stanovuje nová pravidla pro nakládaní s obaly, jejich zpětný odběr a recyklaci a bude pro všechny členské státy přímo právně závazné. Návrh nařízení stanovuje povinnost pro členské státy spustit zálohový systém na PET lahve a plechovky nejpozději v roce 2029, pokud nedosáhnou míry sběru 80 procent u obou materiálů v roce 2026 a zároveň neprokáží věrohodný plán, jak se do roku 2029 dostanou na 90 %.
Na Slovensku funguje systém záloh na PET lahve a plechovky už třetím rokem. Nejdéle se recyklování věnují ve skandinávských zemích. U našich sousedů funguje zálohovací systém kromě Slovenska i v Německu. Podle lednového průzkumu agentury Ipsos jsou tři čtvrtiny Čechů pro systém zálohování PET lahví a plechovek, proti je 14 % občanů.
Proces ukládání potravin do plechovek vynalezl francouzský inženýr Philippe de Girard, ale svůj patent v roce 1810 prodal. Nápojové plechovky se ve větším množství začaly objevovat v USA v době prohibice (1920–1933), kde se do nich stáčelo pivo. Otevíraly se proražením trojúhelníkového otvoru.
Později, zřejmě po 2. světové válce, když už kovy nebyly třeba jen k výrobě zbraní, se začaly nápojové plechovky vyrábět tak, jak je známe dnes – ze 3 dílů, kterými jsou dno, víčko a válcové tělo. Nejprve byly z plechu a později se začaly využívat tzv. hlubokotažené fólie – ty se používají dodnes. Současné nápojové plechovky mohou obsahovat až 80 % recyklátu.
Zdroje: Kupi, TZ Každá plechovka se počítá, Trideniodpadu, Naše Praha, Moderniobec