Přemýšleli jste někdy nad tím, proč lahve na víno vypadají tak, jak vypadají? Proč mají různé barvy? Proč jsou na dně vypouklé? Nebo z jakého důvodu je jejich objem zrovna 750 ml? A do jaké míry mají tyto odlišnosti vliv na chuť a kvalitu nápoje? Objevte zajímavosti o vínu, které jste možná doposud netušili. Pro odpovědi jsme šli přímo k odborníkům.
Až do 17. století se víno skladovalo v sudech, zatímco sklo bylo vyhrazené především pro léky. Už od 18. století se ale skleněné lahve staly běžným obalem vína. A proč tedy zrovna s objemem 750 mililitrů? V historii najdeme hned dvě možná vysvětlení.
To první vychází z dob, kdy se víno obchodovalo mezi kontinentální Evropou a Velkou Británií, později i Amerikou. Tedy zeměmi s různými měrnými systémy, v nichž číslo 7,5 figurovalo jako ideální násobek.
„Objem 0,75 litru není náhoda – vychází z historie, kdy se přepravovalo víno z Francie do Anglie v sudech o 225 litrech. Ty se daly rozdělit přesně na 300 lahví po 0,75 litru, což se ukázalo jako praktické řešení, které přetrvalo dodnes. V současnosti je tento objem (spolu s dalšími) zakotven i v evropské legislativě, takže spotřebitelé i obchodníci mají jasnou a jednotnou míru,“ uvádí pro redakci Kupi prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Další důvod prý souvisí s původní ruční výrobou. „Lahve se dříve dělaly ve sklárnách foukáním skla. A tento objem většinou vyšel na jedno vyfouknutí plic,“ popisuje pro Kupi Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů ČR.
Někdy se také jako důvod uvádí historka o benediktýnském mnichovi jménem Dom Pérignon, který mimochodem jako první použil dřevěný korek pro skladování šumivého vína a je po něm pojmenována i značka šampaňského. Pérignon prý 750ml vína považoval za adekvátní množství pro jednoho na večer.
Už jste někdy slyšeli mýtus o tom, že čím hlubší dno víno má, tím je kvalitnější? Ještě než začnete v obchodech obracet každou lahev a porovnávat ji s tou sousední, vězte, že vše je trochu jinak. Vypouklé dno, kterému se říká „punt“, má dnes spíše estetickou i marketingovou funkci. Najdeme ho totiž na opravdu dobrých archivních kouscích, ale i na vínech za pár desítek korun ze supermarketů.
Proč ho tedy lahve mají? „Původně vzniklo z technických důvodů při ruční výrobě skla, pomáhalo lahev zpevnit a zaručovalo její stabilitu. I když moderní technologie by si s rovným dnem hravě poradily, vypouklé dno zůstává symbolem kvality a tradice,“ přibližuje pro Kupi Beránek.
Do jisté míry ale „punt“ s kvalitou souvisí. Sám o sobě totiž pomáhá zachycovat sedimenty, které pak zůstávají i při nalévání na dně lahve. Díky tomu má svůj význam i při archivaci.
„Mnohdy se stane že se ve víně objeví depot, jinak řečeno vinný kámen, který se v lahvi vytvoří. Je to přirozený proces, který ničemu nevadí. Vypouklé dno pak pomůže při jeho sedimentaci a následné dekantaci vína při servisu,“ doplňuje nám k tomu Půček.
Nakonec může mít vypouklé dno důležitou funkci i pro someliéry. Lahev se v prohlubni snadněji drží, což při nalévání vypadá elegantně a efektivně.
Tmavě zbarvené sklo se používá jako ochrana proti UV záření. Je tedy typické pro archivní a dražší vína, případně pro vína červená, u kterých by mohlo dojít ke změně pigmentace.
Ačkoliv při skladování vín ve sklepě, vinotéce nebo jakékoliv uzavřené skříňce vystavení slunečnímu svitu nehrozí a víno bude stejně dobře chráněné v čirém skle, výrobci v mnoha případech raději používají zelené nebo hnědé lahve, aby obsahu zajistili co nejvyšší ochranu i během přepravy nebo vystavení v obchodech.
Do jisté míry je nicméně volba barvy spíše marketingovým tahákem. Tmavé lahve nám dávají pocit kvalitnějších vín, světlé zase umožňují si při nákupu víno dobře prohlédnout. Přesto nezapomeňte, že budete-li mít víno delší dobu vystavené na denním světle, pak raději sáhněte po značce s tmavými skly.
Zdroje: Vinařská unie ČR a Svaz vinařů ČR pro redakci Kupi.cz; Wine&more