Už jste slyšeli o chloristanech? Tato látka se často nachází v potravinách, u nichž byste to nejspíš nečekali – jsou totiž všeobecně považovány za zdravé. Kvůli jejich přítomnosti však může vyšší konzumace vést například k onemocnění štítné žlázy. Evropská unie už proto zvažuje, že by jejich přítomnost v zelenině výrazně omezila. Pojďte se s námi podívat, co je tato složka vlastně zač a kde jí najdeme nejvíce.
Chloristany (perchloráty) jsou soli kyseliny chloristé a do zeleniny se dostávají v důsledku činnosti člověka, zejména pak používáním dusíkatých hnojiv.
Do těla se chloristany mohou dostat buď pozřením, vdechnutím, anebo dotknutím se kontaminovaného povrchu. Jelikož je v Evropské unii zakázáno používání chloristanů k ošetření rostlin, pochází rezidua chloristanů zejména z chlorovaných prostředků určených k čištění vody nebo dezinfekci potravin.
Při úklidu proto raději zvažte používání čisticích přípravků bez chlóru. Už dávno neplatí, že co není cítit po chlóru, není skutečně čisté. Dnes už lze vybírat ze široké škály produktů, které jsou účinné i bez něj. Například dezinfekční spreje od Sanytolu chlór neobsahují a mohou se použít i na textilie, kterým neublíží.
Nositelem typického zápachu (pro někoho dokonce vůně) dezinfekce a dokonalé čistoty je Savo Original, jehož oxidační přísadou je chlornan sodný (chlorové bělidlo). V dnešní době však už můžeme sehnat i jeho šetrnější variantu – Unilever vyrábí i Savo bez chlóru, které jej samozřejmě neobsahuje, a navíc i příjemně voní.
Kupte se slevou Dezinfekční čistič kuchyně Sanytol.
Chloristany organismu brání ve správném přijímání jódu a negativně ovlivňují činnost štítné žlázy. U lidí, kteří jsou vystaveni jejich nadměrnému působení, se může objevit snížená činnost štítné žlázy neboli hypotyreóza.
Nízké hodnoty hormonů štítné žlázy v krvi mohou způsobovat četné komplikace, například problémy s pletí, kardiovaskulárním systémem, ledvinami, zažívacím traktem, játry, nervovým systémem a mnohé další.
Problematikou chloristanů v potravinách se zabývala EU už v roce 2014, kdy byl také stanoven tolerovatelný denní příjem ve výši 0,3 mikrogramu na kilogram tělesné hmotnosti.
Tehdy vědecká komise CONTAM došla k závěru, že chronická dietární expozice chloristanu představuje riziko zejména pro nadprůměrné konzumenty nižší věkové kategorie, kteří trpí mírným až středním nedostatkem jódu. Riziko však představuje i krátkodobá expozice, a to hlavně u kojenců a malých dětí s nízkým příjmem jódu.
Široce se vlivem chloristanu na zdraví obyvatel EU zabývala vědecká zpráva „Dietary exposure assessment to perchlorate in the European population“, která byla publikována roku 2017. Výzkum probíhal od roku 2013 a účastnilo se jej 16 zemí EU, obzvláště pak Německo.
Ze získaných dat vyplynulo, že relativně vysoké množství chloristanu obsahovala sušená zelenina, resp. čaj a bylinky, ze kterých se dělá odvar (324 mikrogramů/kg), byliny a koření (63 mikrogramů/kg), ředkvičky (117 mikrogramů/kg), rukola (75 mikrogramů/kg) a čerstvý špenát (132 mikrogramů/kg).
Na základě těchto poznatků pak Evropská unie navrhuje upravit maximální limity chloristanu u: