Při toulkách českou přírodou se nezapomeňte pořádně chránit před klíšťaty. Ta česká totiž mohou přenášet lymeskou boreliózu, klíšťovou encefalitidu, anaplazmózu a tularémii. A klíšťata v jiných zemích mohou šířit i další onemocnění. Že jde přitom o životně nebezpečné riziko, jistě není nutné připomínat. Jak se tedy chránit a co dělat, když už se na vás klíště přisaje?
Dlouhé, hladké a světlé kalhoty jsou proti klíšťatům nejideálnější. Naopak nevhodné je oblečení tmavých barev s delším vlasem látky.
Pokud si totiž oblečete světlé a hladké kalhoty, na jejich látce se klíště jen tak neschová, a vy jej tudíž dříve odhalíte. Na kalhotách tmavých barev bude mít ale naopak bezvadné maskování, ještě posílené přítmím hustého lesa.
Jen světlé a hladké kalhoty ovšem nestačí. Je nutné chránit se i repelentním přípravkem, ideálně naneseným prakticky po celém těle. Zvlášť důležité je věnovat pozornost spodní části těla, tedy nohám od kolen a níž.
Ani výběr vhodného repelentu by se neměl podcenit. Pokud narazíte na takový, u něhož je uvedena doba účinku proti komárům, dejte si pozor – podle Státního zdravotnického ústavu je u takovýchto repelentů reálná doba účinnosti proti klíšťatům poloviční.
Kupte se slevou Repelent sprej na komáry a klíšťata Max Off!.
Kupte se slevou Sprej pro bezpečné odstraňování klíšťat Atix.
Lymeskou boreliózu nepřenášejí pouze klíšťata, ale velmi vzácně taktéž komáři či ovádi. A virus klíšťové encefalitidy? Překvapivě na něj můžete narazit i v nezpracovaném mléce, především v tom kozím či ovčím. Je proto vhodné předcházet možné nákaze důkladnou pasterizací (při 72–82 °C), na kterou přitom stačí pouhých 10 sekund.
Tularémií je možné nakazit se po kontaktu se zvířaty jí trpícími (rizikoví jsou zejména zajíci či polní hlodavci) či od členovců sajících krev – kromě klíšťat to jsou již zmínění komáři a ovádi, ale také mouchy, blechy nebo roztoči. Od posledních dvou zmíněných skupin živočichů hrozí i nákaza tzv. rickettsiózou, tu ovšem navíc přenášejí i vši.