Kvůli koronaviru jsou lidé po celém světě mnohdy uzamčeni doma a čím víc času zde tráví, tím více času si mimo jiné najdou na takové příjemné maličkosti, jako je například pití čaje. Jenomže s čajem to nevypadá vůbec dobře. Koronavirus totiž zamíchal kartami i jinak stabilnímu globálnímu trhu s čajem. Zatímco se tedy poptávka po čaji zvyšuje, nabídka ji pokrýt nestačí, a tím pádem dochází k prudkému nárůstu cen.
Zvýšená poptávka po čaji zřejmě však nesouvisí jen s tím, že jsou lidé doma a nemají co na práci, ale také protože jsou čaji někdy připisovány až zázračné účinky a mimo jiné se věří, že posiluje imunitu. Ne jen tak pro nic za nic je čaj hned po vodě druhým nejčastěji konzumovaným nápojem na světě.
Kvůli omezením, která země přijímají, aby zamezily šíření nemoci COVID-19, byla významně narušena i hlavní sezóna sběru čajových lístků. Zemím chybí pracovní síla, protože například indická vláda vydala nařízení, aby obyvatelé zůstali až do 3. května doma, čímž se snažila předejít kolapsu už i tak slabého indického zdravotnictví.
Bohužel, krize s pracovní silou se dostavila v tu nejméně vhodnou dobu. Listy čajovníku na počátku sklizně jsou nejvzácnější, ale Indie má podle indického svazu pro obchod s čajem k dispozici jen polovinu pracovní síly.
Největšími producenty čaje na světě, kteří se podílejí na celkové světové produkci 82 %, jsou Čína, Indie, Keňa, Srí Lanka a Vietnam.
Aby toho nebylo málo, podíl na celé čajové krizi bude mít také počasí. Teploty byly totiž v březnu nezvykle nízké a země už avizují, že sklizeň bude právě z tohoto důvodu nižší. Například v Indii klesne produkce o 9 %, předpokládá se tedy, že se jej sklidí jen 120 milionů kilogramů.
Krize se navenek projevila hned v březnu, kdy vývoz z Indie klesl o 34 %, zatímco ze Srí Lanky o polovinu. Situaci nekomplikují však jen počasí a nedostatek pracovní síly, ale také nedostatečné množství nákladních aut a omezení na cestě, kvůli kterým přeprava čaje na aukce do přístavů trvá namísto obvyklých tří dnů týden.
Toto jsou tedy faktory, které cenu čaje ovlivnily a ještě ovlivní. Jen při poslední aukci čaje ve státě Ásám zaplatili kupující o třetinu víc než v té předchozí.
Turci jsou milovníky čaje a dosud byli co do produkce čajových lístků soběstační, ale i ti se dnes potýkají s problémem nedostatku pracovníků. Zkušení sběrači z Gruzie a Ázerbájdžánu se k nim kvůli koronavirovým opatřením nedostanou, a tak čajové lístky budou sbírat nezkušení turečtí sběrači, což může způsobit snížení dodávek.
Z této krize však nejlépe vyvázla Keňa, která je největším vývozcem čaje na světě. Tam by dle odhadů Mezinárodního výboru pro čaj (ITC) mohla letošní produkce stoupnout o 15 %. Keni totiž počasí přálo a časté dešťové srážky střídaly slunné dny. Klíčovými exportními destinacemi keňského čaje jsou především Pákistán, Egypt, Velká Británie, Rusko a Polsko.
Pokud se bude epidemie koronaviru i nadále šířit a eskalovat, může to mít negativní dopad na mezinárodní obchod a produkci potravin, a tím pádem vyvolat rozsáhlou potravinovou krizi.
Koronavirová krize nám totiž ukázala, jak jsou ekonomiky po celém světě provázány a vzájemně na sobě závislé. Například některé porcované čaje v Austrálii se nyní prodávají bez štítků. Namísto toho spotřebitel najde v krabičce omluvnou kartičku s tím, že štítky prostě došly a není je kde koupit.