Chleba s máslem možná není tak lákavý jako svíčková nebo vepřo knedlo zelo, ale v české kuchyni má svoje nezastupitelné místo, a to zejména v době snídaně. Někteří lidé však z chuťových či zdravotních důvodů dávají přednost margarínu. V regálech se většinou tyto dva druhy roztíratelných tuků nacházejí hned vedle sebe a ať hodí kamenem ten, kdo někdy omylem nesáhl po margarínu místo másla nebo naopak. Jaký je však mezi nimi opravdový rozdíl?
Když mluvíme o máslu, máme na mysli roztíratelný tuk vyrobený z 80 až 90 % z mléka, nejčastěji kravského. Nejvyšší povolený obsah vody v másle je 16 % a najít v něm můžete ještě nejvýše 2 % sušiny bez tuku. Jedná se o přirozený produkt, který se oproti margarínu vyznačuje především dobrými chuťovými vlastnostmi. Bohužel, máslo má i své stinné stránky. Nachází se v něm poměrně velké množství tzv. špatných tuků, především pak nasycených mastných kyselin (tvoří až 60 % másla) a také trans-mastných kyselin (2–3 %). Když konzumujeme přemíru těchto tuků, může docházet v těle k jejich hromadění a poté kardiovaskulárním problémům. Znamená to, že musíte s máslem skoncovat navěky? Nikoli, vše je o míře a náhrada másla je nutná pouze tehdy, pokud máte tendenci se jím přejídat nebo se u vás již objevily zdravotní problémy. Ovšem pozor...
Zatímco složení másla je poměrně striktně hlídáno, výrobci margarínů mají o něco volnější ruku. V podstatě se jedná o ztužený rostlinný olej upravený do podoby roztíratelného tuku. Obsah a složení se liší výrobek od výrobku, a je proto vždy nutné číst složení margarínu předtím, než si ho zakoupíme. Ideálně by měl margarín obsahovat vysoký podíl olivového, řepkového či slunečnicového oleje s menším podílem vody a minimem látek jako jsou emulgátory. Obsah soli v jednotlivých margarínech je také velmi odlišný a musíme si na něj dávat pozor. Na rozdíl od másla, které obsahuje slušnou porci vitamínu A a D, se v margarínech také nachází hodně vitamínu E, který se přirozeně vyskytuje v rostlinných olejích. Skvělé pro náš organismus jsou omega 3 a 6 mastné kyseliny, na které v margarínech narazíte relativně často. Největší problém margarínů pak tkví v přemíře trans-mastných kyselin.
Trans-mastné kyseliny se objevují i v másle, kde by neměly přesahovat hodnotu 3 %. V margarínech byly především v minulosti tyto látky důležitým prvkem pro jejich ztužování a tvořily i 20 % z celkového objemu. Dnes je naštěstí díky moderním výrobním procesům jejich zastoupení v margarínech mnohem nižší a mnohdy na úrovni másla. Hlavním nebezpečím při konzumaci trans-mastných tuků je zvyšování škodlivého LDL cholesterolu v krvi, který pak vede ke zdravotním problémům. Zásadně tedy kontrolujte obsah trans-mastných kyselin v margarínu a vyhýbejte se produktům s jejich obsahem vyšším než 3–4 %.
Máslo skvěle chutná, ovšem oproti margarínu bývá také výrazně dražší. Zejména o Vánocích mnoho rodin proto řeší, jak napéct dostatek cukroví bez přílišné zátěže na rozpočet. Rozhodně se nebojte margarínu při pečení. V některých receptech možná budete muset použít více mouky, ale chuťové rozdíly nebývají v hotovém cukroví nijak výrazné. Někdy dokonce stačí použít jenom rostlinný olej, spousta receptů vám také poradí, jak s nejrůznějšími náhražkami pracovat.