Čeští zákazníci privátní značky obchodů často odsuzují. Mnozí sice výrobky nakupují, nicméně ne proto, že by věřili jejich kvalitě, ale pro jejich nízkou cenu. A přitom si nevědomky odnášejí domů v nákupních taškách stejně kvalitní produkty jako u komerčních značek, a někdy dokonce i kvalitnější, jak dokazují mnohé výsledky nezávislých testů.
Privátní značka (někdy též soukromá či maloobchodní) je taková, která je exkluzivně vyráběna pro konkrétní obchodní řetězec a zákazníci mohou její produkty zakoupit pouze v daném obchodě. V porovnání s ostatním zbožím většinou privátní výrobky vynikají nižší cenou a srovnatelnou kvalitou.
Jak již v minulosti prokázaly mnohé výzkumy mezi spotřebiteli, zatímco v sousedním Německu či Rakousku u zákazníků privátní značky jednoznačně vedou, v České republice je situace horší. Také z toho důvodu se obchodní řetězce stále snaží kvalitu svých výrobků nejen zlepšovat, ale také je propagovat.
Reagují na poptávku na trhu a do svého privátního sortimentu zařazují čím dál častěji prémiové nebo bio produkty, a cílí tak na zákazníky s vyššími nároky na kvalitu zboží. Mnohé obchody také sází na vlastní maso, ovoce a zeleninu (příkladem může být společnost Billa, pod jejíž soukromé značky patří Billa naše BIO, Česká farma nebo řeznictví Vocílka).
Ekonomické značky (tzv. „cenoví bojovníci“) – vyznačují se nejnižší cenou a tomu i odpovídající nižší, avšak stále přijatelnou, kvalitou (ta je často dokonce vyšší než u řady produktů známých značek, prodávajících své výrobky ve stejné kategorii za podobně nízkou cenu).
Standardní značky – spadají sem kvalitní výrobky za přijatelnou cenu.
Prémiové značky – vysoce kvalitní produkty za vyšší ceny (často sem spadají i bio výrobky).
To, co většina spotřebitelů vůbec netuší, je fakt, že velmi často pocházejí produkty privátních značek od stejných výrobců, kteří na pulty dodávají dobře známé značkové výrobky.
Obchodní řetězce zadají, jak moc kvalitní má jejich výrobek být, z jakých surovin a za jaké náklady. Výrobce, který se nejvíce přiblíží takovému zadání a dokáže splnit všechna kritéria, se stává dodavatelem. Za kvalitu produktu privátní značky pak ručí přímo obchodní řetězec.
Problém nastává tehdy, když se zákazníci zajímají o původ výrobku. Povinnost uvádět zemi původu nebo konkrétního dodavatele se totiž vztahuje pouze na některé druhy potravin (živočišné produkty jako maso nebo mléčné výrobky – ty musí mít na obale uvedeno číslo výrobního závodu). U ostatních však většinou zůstává výrobce zákazníkům utajen.
V ojedinělých případech je možné dodavatele dohledat, například u některých výrobků řetězce Lidl. Dozvíte se tak, že piva Argus vyrábějí pivovary Lobkowicz a bílý krémový jogurt Pilos vzniká v mlékárně Hollandia.
To, že jsou mnohé výrobky privátních značek kvalitní, dokazují i výsledky nezávislých testů. V nich se pravidelně objevují na předních příčkách například výrobky řetězce Lidl (v minulosti získaly vítězné ocenění: tradiční špekáčky Pikok a další různé uzeniny, švestková povidla Sympathica, čokoláda na vaření Fin Carré, majonéza i tatarská omáčka Kania, z drogerie čisticí prostředky W5, kosmetika Cien a další) nebo výrobky Clever společnosti Billa (vítězem testů se stala například pečená masová sekaná, piškoty nebo lovecký salám – vše značky Clever).