Jednou za čas střevní potíže potkají každého. Stačí oslabený organismus, nekvalitní jídlo plus trocha únavy a trávení přestane fungovat správně. Někdy však mohou průjmové potíže značit vážnější problém. Salmonelu. Mnohé jistě překvapí, že se toto onemocnění netýká jen letních měsíců. Tato nezdolná bakterie totiž na svou šanci číhá celý rok.
Salmonelóza patří mezi bakteriální onemocnění, které se obvykle projevuje od 6 do 48 hodin od nákazy. Nejčastěji však do 12 hodin. Průvodním jevem jsou řídké až vodnaté průjmy, které navíc mohou obsahovat hlen a ve vážnějších případech i krev. Pozor, nejedná se o krev z poraněného konečníku například při zácpě (tento jev spíše značí potíže s hemoroidy). Postupně se k průjmu přidávají bolest břicha, horečky, nevolnost a časté zvracení. K tomu se připojuje vyčerpanost a zejména u dětí výrazně roste riziko dehydratace (a s ní souvisejících problémů). Někdy se mohou objevit i křeče.
Střevní onemocnění, mezi které salmonelóza patří, mají lidé spojena s létem. Jídelníček bývá hodně divoký, neboť častěji cestujeme, měníme zažité rytmy, navštěvujeme exotičtější místa a hlavně se stravujeme výrazně jinak než za běžného režimu. Často na „pochybných“ místech. Jenže zejména salmonelóza nás může potkat i mimo léto. Důvodem je, že tato bakterie se skrývá v běžných potravinách. Nejčastěji se vyskytuje u drůbeže. Zdrojem nákazy se tak stávají vejce, drůbeží maso a výrobky z nich (šunka, saláty, zákusky, majonéza, zmrzlina, sekaná...). Nákaze se však nevyhne ani maso vepřové či hovězí, resp. produkty z masného průmyslu všeobecně, občas se objevuje i v koření, zelenině či ovoci.
Základem pevného zdraví je důkladná prevence. Souvisí s ní nejen zdravý životní styl, vyvážený jídelníček, dostatek pohybu a kvalitní odpočinek, ale také jistá bezpečnostní opatření. Salmonela patří mezi tzv. alimentární onemocnění, tzn. k nákaze nejčastěji dojde, pokud sníte infikovanou potravinu. Jak tedy na to?
Pokud máte na salmonelózu podezření, vyhledejte v prvé řadě lékaře. Mezi nejrizikovější skupiny patří malé děti a starší občané, u kterých by se prevence neměla podceňovat a ostražitost by měla být vždy na místě. Důsledky dehydratace pak u nich bývají nejvýraznější. Samotná léčba často spočívá v tzv. rehydrataci, tzn. dodání dostatku tekutin, minerálů a posílení střední mikroflóry, tzv. mikrobiomu, který tímto onemocněním velmi zeslabí. Zpravidla lékař také napíše antibiotickou léčbu. Doporučovanými přípravky bývají živočišné uhlí, Smecta či Endiaron, které lze volně zakoupit v lékárnách. O zajímavých cenách se můžete dozvědět na Kupi.cz.
Základem uzdravení a regenerace je také úprava stravy. Je důležité vyloučit dráždivé potraviny (mléko, maso, šunka, čokoláda, čerstvé ovoce...), které by mohly trávicí systém zatížit a oslabit. Vhodná jsou bezezbytková jídla, banány, suchary, suchá rýže (doměkka) a postupně přidávat na vodě uvařené libové maso. V případě kojenců se dítě neodstavuje od mateřského mléka.