Nejoblíbenějšími mentolovými bonbóny Čechů jsou Hašlerky. Co dalšího rádi mlsáme?

Když si rozbalíte malý bonbon na cucání s názvem Hašlerka, napadá vás někdy, jak ke svému názvu přišel? Ten, kdo zná českého písničkáře Karla Hašlera, který tvořil před a v období druhé světové války, si dá jeho jméno s bonbonem do souvislosti. Historie Hašlerek však sahá až do 70. let 19. století, kdy vznikla jejich originální receptura. Kdo ji poprvé použil a proč se Hašlerkám původně říkalo bonbony Caruso?

Přečtěte si také

Odhalili jsme tajemství krémových polévek. Osvojte si triky pro tu nejlepší chuť
Odhalili jsme tajemství krémových polévek. Osvojte si triky pro tu nejlepší chuť

Hašlerky

Cítíte-li, že se o vás pokouší nachlazení, bolí vás v krku a jste ochraptělí, možná i vy sáhnete po Hašlerce, která pomáhá zmírnit chrapot, protože obsahuje mimo jiné i extrakty z jitrocele a meduňky. V její původní receptuře byla použita i lékořice, jež se v lidovém léčitelství používala k tlumení dráždivého kašle. Směs na tvrdé bonbony v roce 1877 vymyslel údajně jeden lékárník z Hamburku. O třicet let později před svým vystoupením ochraptělý italský pěvec Enrico Caruso tyto bonbony vyzkoušel a pomohly mu od zdravotních problémů s hlasivkami.

Bonbony s názvem Caruso-Hustenbonbon pak před první světovou válku vyráběla vídeňská firma Erich Kirstein. A to už jsme jen krůček ke vzniku názvu Hašlerky. V Praze totiž na konci války získal pražský podnikatel František Lhotský za svoji pomoc od E. Kirsteina recepturu na tyto bonbony a začal je vyrábět. Jenže se vyskytl docela velký problém. Čeští zákazníci příliš nereagovali na jméno italského pěvce a bonbony Caruso nešly na odbyt. Aby podpořil jejich prodej, navštívil F. Lhotský v pražském kabaretu Lucerna Karla Hašlera, toho času velmi populárního českého písničkáře. Traduje se, že ochraptělý Hašler byl bonbóny nadšený a svolil s užitím svého jména pro jejich název.

Hašlerky tak byly na světě a jejich obliba vydržela až do současnosti. Jistě jste zaznamenali novinky v jejich výrobě, kdy jsou k dostání Hašlerky s příchutí zeleného jablka, šalvěje nebo višní.

Karlovarské oplatky

K dalším českým výrobkům patří nepochybně i Karlovarské oplatky. Chcete-li udělat radost svým zahraničním přátelům a nabídnout jim něco typicky českého, pak vedle rakviček jsou to právě tyto tenké křehké oplatky. Jejich historie začíná už v první polovině 19. století právě v lázeňském městě Karlovy Vary, kdy je pekla pro hosty penzionu tamní pomocnice v kuchyni Barbara Bayer. A protože byla zvídavá a podnikavá a své oplatky neustále zdokonalovala, už v roce 1867 založila první pekárnu těchto oplatků, jež se těšily nebývalé oblibě. A to dokonce až na pruském císařském dvoře.

Klasika, kterou známe již několik let - rakvička se šlehačkou

Sladké rakvičky se šlehačkou

V písničce Karla Plíhala se zpívá „v cukrárně koupil jsem Lence sladké rakve a věnce“. Ano, řeč je o typickém českém cukroví – rakvičce. Její tvar dutého hranolu svým způsobem opravdu rakev připomíná, to nám však nebrání v tom, abychom si na ní smlsnuli. Pro výrobu rakviček se používá směs z vaječných žloutků, cukru a droždí, kterou se naplní speciální kovové formy. Po upečení se cukroví naplní šlehačkou a ozdobí čokoládou. A to by nebyli Češi, aby hned nevyužili rakvičku jako zdroj černého humoru – mimo jiné je o ní řeč ve filmech Saturnin, Spalovač mrtvol nebo Rozpuštěný a vypuštěný.

Dnes je možné si hotové korpusy rakviček koupit v obchodní síti a doma si je pak šlehačkou dozdobit. Nespornou výhodou je úspora práce s jejich pečením.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz