Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Mobilní aplikace

Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Mobilní aplikace

Zavřete oči, otevřete pusu a dejte si červa! Jaký hmyz chutná po ananasu, oříšcích či brambůrkách?

Zavřete oči, otevřete pusu a dejte si červa! Jaký hmyz chutná po ananasu, oříšcích či brambůrkách?

Na světě existuje okolo dvou tisíc druhů jedlého hmyzu. No a my jíme maximálně tak mušky cestou dolů na kole z kopce. Není škoda, že přicházíme kvůli svým vlastním předsudkům o tolik chutí? Můžeme vůbec říct, že jsme žili plnohodnotný život, když nevíme, jak chutná takový cvrček anebo housenka?

Přečtěte si také

Šťáva z hroznů dokáže divy! A získáte ji snadno i bez odšťavňovače
Šťáva z hroznů dokáže divy! A získáte ji snadno i bez odšťavňovače

Víte, co je to entomofagie? Možná by bylo fajn, kdybychom si tento pojem zařadili do slovníku, protože jednoho dne budeme možná i my namísto flákoty masa na talíři nahánět výživné moučné červy, delikatesní housenky nebo křupkavé cvrčky. Neděste se, minimálně dvě miliardy lidí si na nich už teď pochutnává! Ano, entomofagie je výraz pro pojídání hmyzu.

V jakých zemích si lidé si na hmyzu rádi pochutnávají?

Například v Demokratické republice Kongo se oblibě těší obzvlášť housenky. Prý mají lahodnou oříškovo-ovocnou chuť, přičemž v Kinshase (hl. město DR Kongo) připadá na každou domácnost v průměru 300 gramů housenek týdně. Ročně toto město sní pěkných pár housenek – více jak 96 tun. A to jsou jenom housenky a jenom Kinshasa.

I Asiaté připravují hmyz jako pochoutku a turisté je milují. Představte si, že v jihovýchodní Asii se takhle připraví a zbaští až 200 druhů hmyzu! I zde patří mezi ty nejoblíbenější hmyzáky housenky a různí brouci. Asiaté však moc vybíraví nejsou a chutnají jim i včely, vosy, mravenci, cikády, cvrčci, kobylky, vážky a dokonce i mouchy.

Do běžné stravy například dále zahrnuje hmyz 23 zemí ze střední a jižní Ameriky, 36 afrických zemí, 29 zemí v Asii či 14 zemí v Oceánii. A my Evropané? I my jim přicházíme na chuť. Vždyť před rokem Penny jako první řetězec zařadil do své nabídky chléb ze cvrčků a na internetu se dá koupit i cvrččí mouka. Že jde tento druh zboží docela dobře na odbyt, svědčí o zvyšující se oblibě hmyzích specialit. 

I nám hmyz tolik chutná (když o tom nevíme)

Navíc brouky jedí i ti, do kterých byste hmyz nedostali ani páčidlem. Víte, co je to košenila? Košenila anebo také karmín, je přírodní červené barvivo, které se získává z vysušených těl Červce nopálového. Tento brouček má nádhernou červenou barvu, a proto ho najdete v obrovském množství potravin či léčiv červeného odstínu, ať už se jedná o jogurty, zmrzliny, bonbóny, potravinářská barviva. Kromě potravin jej však také najdete v kosmetice, například v rtěnkách, očních stínech či tvářenkách. V potravinářství poznáte košenilu pod "éčkovým" označením E120. 

Za svou sytě červenou rtěnku můžete poděkovat malým červeným broučkům

Když hmyz chutná jako…

Hmyz je vždycky lepší, když jej napřed nějak chutně připravíte a rozhodně nebudete mít pocit, že jíte nějakého červa!

  • Slunečnicová semínka (smažený Agávový červ)
  • Sardinky (smažené kobylky)
  • Ananas (syroví termiti)
  • Škeble (Potápník vroubený)
  • Krevety (Kudlanka nábožná opékaná na ohni)
  • Sušené hovězí (smažení brouci)
  • Brambůrky (larvy Zavíječe voskového)
  • Uzená ryba či ústřice (smažené včelí larvy)
  • Ořechy (smažení pavouci)

Jedení skákavého hmyzu povoluje i Bible

Je zvláštní, že pro dvě miliardy lidí je hmyz doslova gastronomickou pochoutkou a zbytek, 5 miliard lidí se při pomyšlení nad jedením hmyzu oklepe hnusem. Čím to je? Patrně kulturní odlišností. Původní obyvatelé Ameriky totiž zcela běžně hmyz jedli, ale když na jejich území přišla „vyspělá civilizace“ z Evropy, od jedení hmyzu se distancovala a považovala jej za primitivní způsob stravování.

Dokonce jedení hmyzu povoluje i Bible ve třetí knize Starého zákona, který se jmenuje Leviticus:

Všechen křídlatý hmyz lezoucí po čtyřech pro vás bude ohavností. Smíte z něj ale jíst to, co má další členěné nožky ke skákání po zemi, jako jsou různé druhy kobylek, sarančat, cvrčků a koníků. Všechen ostatní křídlatý čtvernohý hmyz pro vás bude ohavností.

Tolik k jedení hmyzu podle Bible.

mouka ze cvrčků je běžně k dostání i u nás

Kdo hmyz ochutná, tomu zachutná (většinou)

Dobrou zprávou je, že my Češi, stejně tak jako zbytek Evropy, přicházíme hmyzu pomalu na chuť. Můžou za to zejména četné gastronomické akce, na kterých se hmyz připravuje a nabízí veřejnosti k ochutnání. Nakonec spousta lidí skutečně zjistí, že hmyz je lahůdka!

Ale opravdu! Když překonáte ten zcela přirozený prvotní blok, zjistíte, že takový smažený moučný červ je skutečně velmi chutný. Dokonce tak dobrý, že byste si uměli představit dlabat jej večer před televizí jako brambůrky. 

Hmyz je doslova superpotravinou!

Jen si představte, že ve 100 gramech sušených housenek najdete 53 gramů bílkovin, 15 gramů tuku a 17 gramů sacharidů, přičemž dohromady tyto makroživiny dávají 430 kcal na 100 gramů. Makroživiny i mikroživiny obsažené v housenkách, potažmo v jakémkoli hmyzu, se samozřejmě liší druh od druhu, stáří ale také podle toho, čím se konkrétní živočich živí. Nicméně, hmyz bývá obvykle bohatý na minerály, jako je draslík, vápník, hořčík, měď, železo, mangan, fosfor či zinek. Z vitamínů pak obsahují A, B, D, E, K či C.

Mouční červi jsou gastronomickou lahůdkou!

Takže mám vyběhnout ven a chytit si kobylku? 

To raději ne! I když kobylky najdete na předních příčkách v seznamu nejzdravějších a nejchutnějších druhů hmyzu, nikdy s jistotou nebudete vědět, zda neobsahují rezidua pesticidů anebo těžkých kovů.  Navíc ne každý hmyz je jedlý. Některé druhy vylučují bioaktivní sloučeniny, které můžou být pro lidský organismus toxické

Slupnout takového obyčejného pokojového pavouka ve spánku je jedna věc, ale cíleně bychom v přírodě volně žijící hmyz konzumovat raději neměli. Pro jistotu.

Hmyzu na talíři se pravděpodobně do budoucna nevyhneme 

Hnusí se vám jedení hmyzu? Dalším generacím konzumace hmyzu tak odporná možná už nebude. Světová populace roste nezadržitelnou rychlostí, ročně se totiž narodí na 70 milionů dětí. Pokud lidstvo nezasáhne nějaká smrtelná nemoc, do roku 2050 nás bude neuvěřitelných 9 miliard. Čistě teoreticky, pokud by se měla zajistit strava pro celou populaci světa, muselo by se vyrobit dvakrát tolik potravin co teď.

Ovšem vzhledem k tomu, že už teď využíváme 70 % zemědělské půdy světa, oceány jsou zplundrované, ovzduší silně znečištěné, klimatické změny a nemoci ohrožují nadmíru rostlinnou výrobu a k tomu už teď celá jedna miliarda lidí trpí chronickým hladem, nezbude nám nic jiného, než skutečně zařadit hmyz do naší potravinové pyramidy.