Výrazné sucho během letních měsíců pronásleduje v posledních letech nejen zahrádkáře. Srážkový deficit se neustále zvětšuje a některé obce v nejvíce postižených oblastech vyhlašují různá omezení v čerpání pitné vody. Právě proto mnoho lidí přemýšlí nad tím, jak si zajistit potřebnou vodu na období, kdy delší dobu nezaprší. Nejlepším řešením se jeví využít vodu dešťovou, kterou je však nutné uchovat na vhodném místě.
Říkáte-si, že tohle naštěstí nemusíte řešit, protože bydlíte v domě bez zahrady a vystačíte si s pár litry vody denně na zálivku kytek v květináčích? Zkuste se tedy zamyslet, na co všechno využíváte ve své domácnosti pitnou vodu. Každý člověk totiž může průměrně poloviční denní spotřebu pitné vody nahradit vodou užitkovou. A to znamená výrazně snížit své náklady a ušetřit. Jedná se hlavně o vodu používanou při splachování WC, praní, zálivce kytek a mytí auta. Navíc dešťová voda má poměrně odlišné složení v porovnání s vodou z kohoutku. Neobsahuje rozpuštěné minerální látky a při jejím použití tak nevzniká v zařízeních vodní kámen, který by se musel později odstranit.
Pokud se rozhodnete zbytečně neplýtvat vodou, budete se muset zabývat tím, kde dešťovou vodu skladovat. Budete-li užitkovou vodu využívat pouze na zahradě při zalívání květin a trávníku, vystačíte si pravděpodobně se sudem umístěným pod okapem. Jestli to však s úsporou pitné vody myslíte opravdu vážně, budete potřebovat řešení, které poskytne větší objem zadržené vody. Můžete si vybírat z poměrně velkého množství nádrží různých objemů a materiálů.
Retenční nádrže se vyrábí především z:
Ještě než se pustíte do výběru vhodné retenční nádrže na dešťovou vodu, musíte se rozhodnout, kam bude nádrž instalována. Máte celkem dvě možnosti. Buď zvolíte podzemní nebo nadzemní řešení nádrže. Doporučuje přiklonit se spíše k první variantě, protože takto umístěná jímka na vodu nebude nikde překážet a voda v ní díky nižší teplotě vydrží déle čerstvá.
Teplota skladované dešťovky by totiž neměla překročit 16° Celsia, jinak hrozí její zkažení a tvorba sinic. Navíc se do ní nedostanou žádné nečistoty z vnějšího prostředí. Voda před vstupem do nádrže prochází přes několik filtrů, které zachytí téměř všechny fyzické částice.
Na trhu můžeme běžně sehnat retenční nádrže na dešťovou vodu o objemu od 0,5 m3 po 12 m3. Není však dobrý nápad říct si, že chcete největší možný objem, abyste co nejvíc ušetřili. Takovou nádrž byste totiž možná ani nikdy nemuseli zcela naplnit. Je třeba vzít v úvahu celkovou plochu všech střech, odkud budete chtít vodu zachytávat. Nesmíte však zapomenout ani na roční úhrn srážek v oblasti, kde se nachází vaše nemovitost, který se v různých oblastech České republiky liší.
Samotná nádrž na dešťovou vodu po své instalaci nevyžaduje žádnou speciální péči. Jedinou výjimkou je podzimní období, kdy je potřeba před prvními mrazy nádrž zcela vypustit, aby v zimě nedošlo k jejímu poškození a vyčistit od drobných nečistot, které se možná nedopatřením do nádrže dostaly. Jednou za čas je také potřeba vyjmout všechny filtry a provést jejich údržbu a vyčištění od zachycených nečistot, které by při zanedbání tohoto úkonu mohly vést k ucpání přítokového potrubí.
Skvělá zpráva pro vlastníky rodinných a bytových domů na využití srážkové vody. Ministerstvo životního prostředí v rámci dotačního programu Dešťovka nabízí až 105 tisíc korun. Lidé mohou žádat o dotace na nádrž na srážkovou vodu, kterou poté využijí na zalévání zahrady, nádrž na vodu na zalévání a splachování a také na systém na recyklaci odpadní vody z domácnosti. Žádost můžete poslat formulářem přes webové stránky, kde najdete i online kalkulačku pro výpočet dotace.