Vyznáte se jako správný Čech v druzích piva? Pivo v kapslích a další novinky o kterých možná nevíte

Horké počasí, cestování, oslavy nebo festivaly – v létě se najde spoustu příležitostí k vychutnání si ledově vychlazeného půllitru piva. A ještě více možností ochutnávat a zkoušet různé druhy tohoto Čechy nejoblíbenějšího druhu alkoholu. Vyznáte se ale v jednotlivých druzích piva? Pokud ne, máte nejvyšší čas to napravit.

Dělení piv podle barvy a stupňovitosti

V základu se piva dělí podle barvy na světlá, polotmavá, tmavá (vyrábí se z tmavého nebo karamelového sladu) a řezaná (při stáčení se míchá světlé a tmavé pivo). Mezi nimi pak lze rozlišovat podskupiny podle stupňovitosti – stupně označují obsah cukrů v mladině (čím více cukru pivo má, tím více se ho nakonec promění v alkohol); procenta značí podíl extraktu původní mladiny (stupně a procenta bývají shodné hodnoty).

• Výčepní je pivo, které má do 10°.
• Piva s podílem extraktu původní mladiny 11 až 12 % (tedy 11° - 12°) se označují jako ležáky, pokud byla vyrobena procesem spodního kvašení a jako plná piva, pokud byla kvašená svrchně (viz níže).
• Speciální 13° a více stupňová piva se označují jako silná.

Kromě těchto klasických druhů piv se můžete na trhu setkat s množstvím nejrůznějších alternativ. Existují piva se sníženým obsahem alkoholu i cukru, ovocná piva nebo piva kvasnicová a pšeničná.

Tip: Mezi nejrozšířenější a nejpopulárnější piva v Česku patří světlé 11° ležáky. Pokud si chcete ohlídat jejich zlevněné ceny, doporučujeme sledovat na Kupi.cz kategorii piv nebo si své favority přidat do oblíbených produktů a dostávat tak automaticky upozornění o jejich akci. 

Dělení piv podle způsobu kvašení

Jak jsme již naznačili, piva dělíme také podle procesu jejich výroby, tedy podle způsobu kvašení – nejrozšířenější jsou svrchně a nebo spodně kvašená piva.

Svrchně kvašená piva

Ačkoliv je svrchní kvašení nejstarší metodou výroby piva u nás – oproti Německu, Belgii nebo Anglii - začala jejich obliba stoupat teprve poměrně nedávno. Přitom se jedná o pivo rozmanitých a bohatých chutí, ve kterých lze přirozeně rozpoznávat například tóny ovoce (od sladkých banánů po kyselejší citrusy) , ořechů, čokolády nebo koření.

Svrchního kvašení se účastní teplomilné kvasinky, kterým vyhovuje vyšší teplota kolem 15 – 20 °C. Tyto kvasinky během procesu kvašení, které trvá řádově několik týdnů až měsíců, stoupají vzhůru a tvoří kolonie. V průběhu kvašení produkují významné množství vedlejších kvasných produktů, jako jsou estery či fenoly. Ty pak dávají pivu typický ovocný či kořeněný nádech.

Mezi svrchně kvašená piva patří i několik známých a oblíbených druhů:

• Pšeničná piva- vaří se z kombinace nesladové pšenice, bylinek, koření a pomerančové kúry. Bývají zakalená a mají příjemně nakyslou kořeněnou chuť. Nenechte se však zmást – pšeničné mohou být i spodně kvašené ležáky. Záleží tedy vždy na postupu při výrobě.
• Ale – oblíbený druh piva v Anglii, Irsku, Belgii či Německu, který je populární už i u nás. Původem nechmelené pivo, které má výrazně ovocné aroma. To vzniká při procesu rychlého kvašení za tepla. Existuje mnoho barevných i chuťových variant tohoto typu piva. Koupit se dá v akci za 24,90 Kč a seženete ho v Albertu i Billa prodejnách. 
• Stout – tmavé pivo sladké chuti, které se vyrábí z praženého sladu. Po načepování má vždy hustou pěnu. Typickým příkladem je oblíbené irské pivo Guinness. Podobné je i pivo typu porter, které je však více chmelené a je o něco méně sladší, což na druhou stranu vyvažuje příjemně ovocná chuť.

Spodně kvašená piva - ležáky

Jejich název je odvozen od procesu výroby a zrání kterého se, oproti svrchnímu kvašení, účastní chladnomilné kvasinky. Ty se usazují na dně spilky (chladné otevřené místo, kde pivo kvasí při teplotě maximálně 12 °C) nebo na dně cylindrokónického tanku (uzavřená, svisle stavěná nádoba urychlující kvašení piva). Spodně kvašená piva dozrávají řádově během několika dnů. Této finální fázi se také říká tzv. ležení. Odtud potom jejich označení „ležáky“ (neboli lagery).

Nejznámějším ležákem je bezesporu pivo plzeňského typu neboli Pilsner. Obecně má výrazně chmelovou chuť, nicméně jeho podoba se může mírně lišit podle země, ve které se vyrábí. Například plzeňská piva německého stylu mají světlou slámovou barvu a silně prochmelenou až hořkou chuť. Český Pilsner má plnou zlatou barvu a výrazné aroma, nicméně hořkost je spíše střední.

Pivo v kapslích? Možná už brzy 

Stále stoupající popularitě se v uplynulých letech těší nejrůznější přístroje na principu kapslí, a to především pro svou snadnou obsluhu, kdy si stiskem jednoho tlačítka a vložení kapsle připravíte třeba lahodný šálek kávy. Člověk se nemusí prakticky o nic starat. A s využitím stejného principu chce společnost LG distribuovat také pivo, jak ukázali zástupci podniku na veletrhu CES v americkém Las Vegas. Na informace o dostupnosti a ceně kapslového domácího minipivovaru si budeme muset nicméně ještě nějakou dobu počkat.