Britové už nebudou mít na mléce datum spotřeby. Supermarket chce, aby zákazníci vybírali čichem

Prodavač v supermarketu podává láhev s mlékem Morrisons

Podle britského supermarketu Morrisons je informace o „spotřebě do“ na obalech výrobků podnětem, proč většina lidí vyhodí potravinu i přesto, že by se dala ještě bez problémů zkonzumovat. Řetězec tak odstraní údaj u většiny svých mlék. Zákazníci by se podle obchodníka měli při nákupu řídit čichem.

Přečtěte si také

Těchto 10 věcí byste v obchodě nikdy neměli dělat. Vyhněte se trapasu i konfliktům

Pečivo, brambory a mléko, to jsou podle průzkumů potraviny, které nejčastěji končí v odpadu. Přitom například mléko mohou lidé zkonzumovat i několik dní po datu uvedeném na obalu. Britský supermarket Morrisons je přesvědčen, že když odstraní toto datum na obalech, ročně ušetří miliony litrů před zbytečným vyléváním.

Podle dat neziskové organizace Wrap se ročně v britských domácnostech vylije asi 490 milionů pint (278 milionů litrů) mléka, přičemž z tohoto množství až 48 milionů litrů mléka končí v odpadech kuchyňských dřezů jen proto, že lidé důsledně dodržují data spotřeby.

Řetězec prozradil, že na obalech ponechá označení minimální trvanlivosti. Toto datum má zákazníkům napovědět, do kdy bude mít mléko nejlepší chuť, ale na pultech supermarketu zůstane i po uvedeném datu a řetězec bude vyzývat zákazníky, aby se o kvalitách mléka přesvědčili přičichnutím.

Změna se bude zpočátku týkat jen mléka privátní značky řetězce. Morrisons má nicméně s podobným procesem zkušenosti. Již v roce 2020 odstranil data spotřeby z některých jogurtů a sýrů prodávaných taktéž pod svou privátní značkou.

Žena si vybírá mléko z regálu Canva

Lidé si pletou pojmy

Rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí, které jsou uvedené na většině výrobcích, si lidé často pletou. Ročně se přitom celosvětově vyhodí až 2,5 miliardy tun jídla, z čehož pouze polovinu likvidují už farmáři.

  • „minimální trvanlivost do“ = potraviny lze konzumovat i po tomto datu
  • „spotřebujte do“ = potraviny by se po uplynutí daného data již neměly konzumovat (většinou se tato informace udává u výrobků, které se rychle kazí; typický příklad je čerstvé mleté maso)

Z dat výzkumu, který společnost Morrisons zveřejnila, vyplývá, že mléko není potravinou, která nutně musí být v kategorii těch, které podléhají rychlé zkáze. „Plýtvání mlékem znamená promarněné úsilí našich farmářů a zbytečné uvolňování uhlíku do atmosféry,“ sdělil pro zahraniční web BBC hlavní nákupčí mléčných výrobků řetězce Ian Goode. „Kvalitní a dobře uchovávané mléko má ještě několik dní života po datu spotřeby. Myslíme si, že by se mělo zkonzumovat, ne vylévat do dřezu. Generace před námi vždy používaly čichací test a já věřím, že my můžeme také,“ řekl Goode.

Proti nápadu se však ohradila britská vládní agentura FSA (Food Standards Agency), která má na starosti bezpečnost potravin. Podle agentury je řetězcem navrhovaná kontrola potravin pomocí čichu nevhodná zejména u produktů, které by mohly způsobit až otravu jídlem.

Jak plýtvají Češi jídlem?

V Česku vyhazují jídlo hlavně domácnosti, ale dobrou zprávou je, že podle posledních průzkumů je Česká republika v plýtvání jídlem pod průměrem EU. Ročně jde o něco kolem 800 000 tun potravin, z čehož na domácnosti připadá zhruba třetina.