Češi plýtvají minimálně. Ročně vyhodí sotva třetinu evropského průměru

Rozličné ovoce a zelenina Unsplash

Česká republika je v plýtvání potravinami výrazně pod evropským průměrem. Ročně se u nás vyplýtvá zhruba 56 kg potravin na osobu, většina vyhozených potravin přitom připadá na domácnosti. Údaje o potravinových odpadech má Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) připravené pro přehledy EU na příští rok.

Přečtěte si také

BAUHAUS spouští český e-shop, nabídne přes 40 000 produktů
BAUHAUS spouští český e-shop, nabídne přes 40 000 produktů

Češi plýtvají méně

Česká republika vyplýtvá o více než 60 % odpadu méně, než je evropský průměr. Vyplývá to z údajů, které shromáždil Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) pro potřeby Evropské unie.

Podle těchto dat vyplýtvají 53 % tohoto odpadu domácnosti, 19 % vznikne při zpracování, 12 % ve stravování, 11 % připadá na prvovýrobu a posledních 5 % na obchodní sítě. Domácnosti podle průzkumu nejčastěji vyhazují potraviny proto, že je nestíhají zpracovat. Nejvíce se plýtvá ovocem, zeleninou, pečivem a zbytky vařených jídel.

V Čechách stoupla spotřeba luštěnin

Stravovací návyky Čechů se s průběhem pandemie změnily. Spotřeba alkoholu se loni snížila na nejnižší úroveň od roku 1996, rýže a luštěniny naopak slavily comeback, jak uvedl Český statistický úřad. V meziročním srovnání se také zvýšila spotřeba masa, mléka, mléčných výrobků, zeleniny a ovoce. Zájem naopak klesl o brambory, tuky a oleje a výše zmíněné alkoholické nápoje.

„Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny,“ vysvětlila změny v nakupování vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Muž jde s odpadem k popelnicím, kolem kterých leží hromady plných odpadkových pytlů Canva

88 milionů tun odpadu z EU

V Evropské unii končí v kontejneru 20 % vyprodukovaných potravin, což je zhruba 88 milionů tun odpadu ročně, tedy 175 kilogramů odpadu na osobu. Ještě vyšší je tento údaj v jihoevropských státech, kde přesahuje dokonce 200 kilogramů na osobu.

Evropská unie má přitom vypracovaný plán na snížení potravinového odpadu do roku 2025 o 30 % a do roku 2030 dokonce o 50 %. Členské státy mají poskytnout informace o míře odpadu zhruba v polovině příštího roku za rok 2020 a následně co rok za pozdější období. Do konce roku 2023 chce pak EU zvážit, zda jsou stanovené cíle na snížení potravinového odpadu realizovatelné.

Svět bojuje s plýtváním

Ačkoli všude dochází k plýtvání potravinami, 1 z 9 lidí na světě stále trpí hladem. Třetina světové produkce potravin, která končí na skládkách, má navíc na svědomí až 8 % skleníkových plynů. Globálním cílem OSN je proto omezit do roku 2030 plýtvání potravin na polovinu. Globální akční program WRI říká, že by každá země měla mít strategický plán na snížení potravinového plýtvání, měla by podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru, pomáhat malým zemědělcům, iniciovat správné nakupování a skladování potravin a snažit se snižovat emise.

Odpadové pytle plné směsného odpadu srovnané na hromadě Unsplash

Zamyslete se a jednejte

Přestože výše uvedené informace nám hrají spíše do karet, i my v České republice bychom se měli zamyslet nad mírou odpadu, který vyhazujeme. S omezením jeho množství nám může pomoci nejen důsledné třídění, ale též střídmé nakupování nebalených potravin, plánování nákupů, balení nákupů do vlastních tašek, domácí kompostování a podobně.