Nevinně o víně aneb vinařský rychlokurz pro začátečníky

Sklenice na víno mají mnoho tvarů Adobe Stock

Patříte ke znalcům vína, kterým k tomu, aby poznali, o jaké víno se jedná, stačí jediné přivonění? Anebo jste teprve na úplném začátku své vinařské cesty? Pokud ano, pak vám náš malý rychlokurz jistě přijde vhod. Dozvíte se v něm, jak se dělí vína podle barev i podle zbytkového cukru.

Přečtěte si také

Krize prázdných regálů se tentokrát nekoná. Lidé nakupují jiné věci
Krize prázdných regálů se tentokrát nekoná. Lidé nakupují jiné věci

Věděli jste?

Nejstarší zbytky vína se našly v Iránu již v období neolitu, tedy v roce 8 500 až 4 000 před naším letopočtem. Jistě vás překvapí také důvod, proč se začalo s cinkáním pohárem. Ve starém Římě si lidé ze strachu z otrávení přiťukávali sklenicemi tak silně, až se obsah sklenice přelil do druhé, díky tomu měli jistotu, že jejich pohár nebyl otrávený.

Bílé víno

Bílé víno je vyrobeno z bílých, červených nebo případně modrých hroznů, ale bez nakvašení. Mezi nejvíce pěstované odrůdy u nás patří Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Sauvignon.

Červené víno je vyrobeno z modrých hroznů nakvašením Pixabay

Růžové víno

Růžové víno je vyrobeno z modrých hroznů krátkým nakvašením nebo ze směsi modrých, bílých a případně červených hroznů.

Červené víno

Červené víno je vyrobeno z modrých hroznů nakvašením. K nejpěstovanějším modrým odrůdám v České republice patří Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré.

Dělení podle zbytkového cukru

Vína se dělí podle zbytkového cukru na:

  • suchá
  • polosuchá
  • polosladká
  • sladká

Zbytkový cukr ovlivňuje sladkost vína a má významný podíl na jeho výsledné chuti. Při kvašení nebyl spotřebován kvasinkami a měří se v gramech na litr.

  • hranicí u suchého vína jsou 4 gramy cukru na litr
  • v případě polosuchého vína je rozpětí 4 až 12 g/l
  • hodnoty u polosladkého vína se pohybují od 12 do 45 g/l
  • u vína sladkého naleznete cukru více než 45 g/l 

Teplota podání různých druhů vín

  • Sekty, perlivá vína a aperitivy podáváme při teplotě 4–8 °C, docílíme tím, aby se perlení udrželo ve sklenkách po delší dobu.
  • Sladší bílá vína, vermuty a dezertní vína pijeme při teplotě 8–12 °C.
  • Suchá bílá vína podáváme při teplotě 9–11 °C.
  • Růžová vína podáváme při teplotě 10–13 °C. Pokud si je např. v horkých letních dnech chcete vychutnat na osvěžení, doporučujeme teplotu podávání i nižší, klidně s ledem.
  • Polosladká či lehčí mladá červená vína podáváme při teplotě 13–16 °C.
  • Sladká, starší a těžká vína podáváme při teplotě 16–19 °C.

Teplotu můžeme měřit speciálním teploměrem, který ponoříme doprostřed láhve zavěšením za hrdlo tak, aby se nedotýkal stěny. 

Tip: Jak rychle vychladit bílé víno? 

Vložte láhev vína do ledu a přidejte sůl, která zajistí snížení teploty ledu.

Jak poznat vhodnou sklenici na bílé či červené víno? Adobe Stock

Pozor na začátečnické chyby

Sklenice vína se drží za stopku (dvěma nebo třemi prsty), amatéři ji většinou drží ji v dlani nebo za kalich, a tak je brzy plná otisků prstů. Sklenice se plní pouze do 2/3, aby se v ní mohlo pořádně rozvinout aroma vína. 

  • Pro aromatická a těžká vína typu Pinot Noir je vhodné užít sklenici z tenkého čirého skla s širokým kalichem ve tvaru koule (sklenice by měla mít průměr alespoň 60 mm). Sklenice pro červené víno mají kratší stopku a správně by se měly držet ve vrchní části.
  • Bílé víno se obvykle podává v menších sklenicích než červené víno.
Přidat na Seznam.cz👈Přidejte si Kupi Magazín na homepage Seznamu!