Číňané se pustili do pěstování vína, kterým chtějí předčit i slavné Bordeaux

Vinohrad při nádherném západu slunce Pixabay

Když si Čína něco umane, tak to také dokáže. Co myslíte, bude to ale platit i v případě jejího velkoústého prohlášení, že se za pár let stane její vinařská oblast Ning-sia, která se nachází na samém okraji pouště Gobi, významnou konkurencí pro francouzské Bordeaux?

Přečtěte si také

Chytré brýle 2021: Vyrábí je stále více značek. Co tato nová technologie, která možná nahradí smartphony, umí?
Chytré brýle 2021: Vyrábí je stále více značek. Co tato nová technologie, která možná nahradí smartphony, umí?

Vinařská tradice je v Číně velmi mladá

Čínský vinařský průmysl teď skutečně kvete a v popředí se nachází tři velká vinařství – Great Wall, Changyu a Dynasty. Nejstarším a největším moderním čínským vinařstvím je Changyu, které bylo založeno v roce 1892.

Jak si tedy můžete všimnout, vinařská tradice v Číně je poměrně mladá. Pro někoho může být až překvapivé, že se zde vůbec pěstují hrozny a vyrábí se z nich víno. Čína je sice známá pro své slavné pálenky, likéry či rýžové víno, ale má i svou tradiční vinařskou historii, která sahá až 3 000 daleko.

O moderních postupech výroby vína v Číně můžeme nicméně mluvit právě až od roku 1892, kdy slavný čínský diplomat a obchodník Zhang Bishi přivezl do své vlasti vína z Evropy a USA a následně založil vinařství Changyu.

Staré čínské nádoby na víno Pixabay

V Číně má vinařství velký potenciál

Čínská vinařská oblast Ning-sia leží v podobné zeměpisné šířce jako Bordeaux, nachází se tam přes 200 vinohradů a roční produkce vína je 130 milionů lahví, což je čtvrtina celkové čínské produkce. Potenciál zde tedy je. Realita je ale zatím taková, že čínská vinařství nedokážou držet krok s požadavky spotřebitelů, kteří poptávají různé typy a kvalitu vín. Navrch tak mají zahraniční značky, které za posledních pět let svůj podíl na čínském trhu ještě zvýšily.

Číňané jsou ve spotřebě vína šestí na světě a ročně se ho tam vypije v průměru 1,24 miliard litrů, nicméně spotřeba na osobu je asi jen čtvrtina světového průměru. Zcela běžně v čínských supermarketech najdete vína francouzská, italská, argentinská a chilská.

Dostali jste chuť na skleničku?

V Číně jsou však i vína moravská a česká, která si našla cestu díky dlouhodobé spolupráci představitelů Číny a českého Vinařského fondu. Zdá se, že čínští spotřebitelé preferují česká červená vína, zejména pak Frankovku a André.

Sklenice s červeným a bílým vínem Pixabay

Čína má velké plány, ale aby dohnala Bordeaux, musí se ještě hodně snažit

Že je potřeba nepříliš přesvědčivé postavení čínského vinařství změnit, tamější vládní činitelé vědí. V plánu je proto otevřít pilotní zónu v Ning-sia s cílem přilákat zahraniční a domácí investory a zavést výrobní, výzkumná a školicí zařízení, což má vést k nárůstu produkce vína i poptávky po něm.

Země také plánuje, že se Ning-sia do roku 2035 stane globálně vlivnou oblastí v mezinárodním vinařském průmyslu, přičemž svou produkcí vín chce dosáhnout na částku 31,3 bilionů dolarů. Jen pro srovnání – v Bordeaux se vloni vyprodukovalo 522 milionů lahví v hodnotě 4,16 bilionů dolarů.

Během pandemie koronaviru se ovšem čínskému vínu v zahraničí docela dařilo, export totiž vzrost o 46,4 %, přičemž hlavními destinacemi bylo Japonsko, USA či Austrálie.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz