Pozor na konzumaci ústřic, člověk jimi dostane do těla velké množství mikroplastů

Ústřice servírované na ledu a se zeleninou Pixabay

Mikroplasty v oceánech jsou ještě větším problémem, než za jaký je odborníci až doposud považovali. Zdá se totiž, že jsou mistry převleku a do trávicího ústrojí ústřic se dokážou dostat lstí. Dokážete si tipnout, kolik mikroplastů člověk kvůli plodům moře za jeden jediný rok sní?

Přečtěte si také

V Česku chybí 5 000 řezníků. Musíme je dovážet ze zahraničí
V Česku chybí 5 000 řezníků. Musíme je dovážet ze zahraničí

Ústřice v moři plní roli filtračních zařízení

Ústřice jsou nejen obrovskou lahůdkou pro gurmány, ale především jde o důležitou součást mořského ekosystému. Jedna ústřice totiž dokáže za jediný den přefiltrovat na 50 galonů vody (189,3 litrů). Jsou to tedy takoví malí mořští superhrdinové, kteří čistí své okolí od škodlivých látek, včetně usazenin a dusíku, které by jinak způsobovaly nadměrný růst řas.

Ústřice se živí právě tím, že přečerpávají vodu a takto se dostávají ke své potravě. To mimo jiné znamená, že pokud je voda toxiny silně znečištěná, obsahuje i maso ústřice velké množství toxinů, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy, nebo dokonce smrt.

Pro využití v gastronomii se však ústřice chovají na mořských farmách, kde se jejich toxicita sleduje – v minulých letech již bylo několik farem právě kvůli obsahu škodlivých látek uzavřeno. Existuje také systém certifikovaných vod jménem „National Shellfish Sanitation Program“, díky kterému v restauracích dostanete zdraví nezávadné ústřice.

Plasty a mikroplasty vyplavené na pláži Pixabay

Mikroplasty obalené biofilmem jsou pro ústřice lákavou potravou

Toxiny jsou však jen jeden problém, který se zdá být lépe řešitelný než všudypřítomné mikroplasty, které eliminovat nejde. Mikroplastům se mořští živočichové zkrátka vyhnout nemohou, ať už jde o plankton, ústřici nebo velrybu. Odhaduje se totiž, že každý rok v oceánech skončí něco mezi 4,8 a 12,7 miliony tun plastu pocházejícího z pobřežních oblastí.

Pro mořské živočichy jsou velmi nebezpečné a mohou jim způsobit vážné zdravotní problémy, například mechanicky poškodit zažívací trakt, DNA, způsobit metabolické poruchy či oxidační stres. Ve své přirozené podobě nejsou pro živočichy mikroplasty až tak atraktivní, nicméně naprostou lahůdkou jsou ty potažené biofilmem, který se na nich začne přirozeně vytvářet v důsledku působení bakterií.

Podle letošní studie, „The plastic Trojan horse: Biofilms increase microplastic uptake in marine filter feeders impacting microbial transfer and organism health“, jsou mikroplasty potažené biofilmem jakýmsi trojským koněm, kvůli němuž jich ústřice snědí až desetkrát víc

Detailní fotka masa ústřic Pixabay

Kolik mikroplastů kvůli ústřicím sní člověk za rok?

Právě v souvislosti s ústřicemi a mikroplasty se začalo také diskutovat o tom, jaký vliv na lidské zdraví tito mlži mají. Lidé jsou totiž jejich přímým predátorem a zatímco jiné mořské živočichy jíme bez jejich trávicího traktu, kde mikroplasty obvykle uvíznou, ústřice jíme celé.

Skupina belgických výzkumníků vypočítala, že Evropané prostřednictvím mořských plodů do sebe dostanou něco mezi 1 800 až 11 000 mikročástic plastů (v závislosti na výši konzumace mořských plodů v dané oblasti). Znamenalo by to tedy, že jeden člověk sní ročně ekvivalent hmotnosti tužkové AA baterie mikroplastů, což není úplně málo.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz