Svítá sportovištím naděje? Češi tloustnou, v boji s covidem však sport hraje důležitou roli

Data neúprosně odrážejí skutečnost, že v době koronavirové pandemie jsou jednou z nejohroženějších skupin obvyatelstva obézní lidé. Váhu nám ale mimo jiné pomáhaly kontrolovat a udržovat fitness centra a skupinové lekce či ostatní sportovní aktivity. Většina z nich má ovšem nyní vlivem vládních opatření stopku. Pomohlo by povolení těchto aktivit v boji proti pandemii?

Až 10× vyšší riziko úmrtí u lidí s nadváhou

Výzkumníci z World Obesity Federation (WOF) přišli se zjištěním, že riziko úmrtí na covid-19 je až desetkrát vyšší v zemích, v nichž trpí více jak polovina populace nadváhou. Na cca 2,5 milionu počtu celkových úmrtí se tato situace týká zhruba 2,2 milionu případů.

Nadváhu často vnímáme jako normální

Je důležité si uvědomit, že report se nezmiňuje o obezitě, ale o „pouhé“ nadváze, kterou v dnešní době často považujeme za normální. Z odborného pohledu se však jedná o hodnoty BMI nad 25, přesněji řečeno 25–30 – a v tomto bodu už může začít jít o zdravotní problém.

• Po této míře následuje obezita prvního stupně (BMI 30–35), druhého stupně (BMI 35–40) a obezita třetího stupně neboli morbidní obezita (BMI nad 40).

Nejlépe jsou na tom obyvatelé Vietnamu

Jako ukázkovou zemi report vyhodnotil Vietnam, jehož populace s nadváhou představuje pouhých 18,3 % a po právu se tak pyšní mírou úmrtí na covid-19 jen 0,04 na 100 000 obyvatel. Podobně je na tom také Japonsko, Thajsko a Jižní Korea.

Na druhé straně jsou pak země, kde žije více jak 50 % populace s nadváhou, a právě zde dosahuje míra úmrtí vyšších čísel, například 100 na 100 000 obyvatel.

• Jen pro názornou představu – ve Spojených státech, kde má 67,9 % dospělé populace nadváhu, to vychází na 152,49 smrtí na 100 000 obyvatel.
• A právě v USA dosahuje průměrné BMI hodnoty 28,8. V Česku je tato hodnota na 26,9, ve Vietnamu je průměrné BMI ukázkových 21,6.

Vláda by měla motivovat k hubnutí

Vedení Word Obesity Federation tak ve svém prohlášení apeluje na vlády jednotlivých zemí, aby přiložily ruku k dílu a své obyvatele motivovaly k redukci hmotnosti. Právě zdravá váha se ukazuje být nejúčinnější obranou proti covidu.

Hubnutí jako klíče ke zdraví se chytil i premiér Andrej Babiš ve svém nedávném videu. Čechy mimo jiné požádal, aby se začali snažit zhubnout, a také jim vyčinil, že jsou třetím netlustším státem v EU. „Taky s tím bojuju, a pamatuju, že v červenci 2013 jsem měl 77 kilo, dneska mám 90. Jsem naštvanej, přibral jsem. Ale budu chtít s tím bojovat. Je to o vůli, pevné vůli. Já se budu snažit, všichni bychom se měli snažit,“ přiznává premiér.

„Je to paradox,“ říkají lidé a zlobí se na vládu

Už měsíce jsou nicméně uzavřena všechna sportoviště – fitcentra, sportovní haly, bazény a teď i dětská hřiště. Zkrátka místa, kde se naopak mnohdy silná imunita buduje. Svým paradoxním prohlášením (že bychom měli hubnout, ale jak, když jsou sportoviště zavřená) tudíž premiér vyprovokoval nejen pod svým příspěvkem na Facebooku silnou vlnu nevole.

Začarovaný kruh, ze kterého není cesty ven

Hubnutí ve větší míře závisí na složení jídelníčku a sport při redukci hmotnosti až tak důležitou roli nehraje. Na druhou stranu je však důležitý pro kardiovaskulární zdraví a zdraví úbytek hmotnosti, pevnost kostí či dobrou náladu.

Význam má i pro správné držení těla, protože věčné hrbení se doma u počítače, televize a nad úkoly s dětmi způsobuje naopak bolesti, především zad či jiných částí těla. Lidé si ale nemohou zajít ani na masáž, aby si od bolestí ulevili – a tak pořád dokola.

Nejvíce na váze přibírají lidé na home office

Ano, sportovat se dá i doma, spousta lidí ovšem na sport spíše rezignovala. Data z průzkumu agentury Ipsos dokládají, že zatímco jen 13 % Čechů během pandemie koronaviru zhublo, 31 % z nich naopak přibralo. Celosvětově pak zhublo 20 % lidí a opět 31 % jich na váze.

Nárůst hmotnosti se nejčastěji týká osob na home office. „Pohyb chybí a nezdá se to, ale nemusí jít o vyloženě sportovní pohyb. Jde i o to, že lidé chodili více cestou do práce. Když o tuhle porci přirozeného pohybu přijdete a efekt se naskládá za roční období, tak je jasný,“ vysvětluje výzkumník Jakub Malý z agentury Ipsos.

Češi sportují velmi málo

Jak to Češi s pohybem vlastně mají?

• 32 % nesportuje
• 19 % sportuje 2× až 3× týdně
• 14 % sportuje 1× týdně
• 14 % jen příležitostně (např. na dovolené)
• 12 % sportuje 4× týdně a více
• 5 % 1× za dva týdny
• 3 % 1× do měsíce