V Asii banánové listy nahrazují plasty. V Keni za igelitové tašky dokonce zavírají do vězení

Listy banánovníku vypadají na potravinách nejen skvěle, ale jsou především biologicky rozložitelné, netoxické, voděodolné a levnější než plasty. A co víc! Pro oči zákazníků jsou mnohem atraktivnější než obyčejný plast. Takže v konečném důsledku supermarkety prodají víc a zemi to nijak nepřitíží, ba naopak - pomůžou jí. Je to skvělá zpráva! Jen tak dál!

Přečtěte si také

Levně a chutně: 3 jednoduché recepty do 40 Kč, které si zamilujete

Levně a chutně: 3 jednoduché recepty do 40 Kč, které si zamilujete

Publikováno dnes 5 minut čtení

Iniciativa s banánovými listy namísto plastových obalů přišla z Thajska a teď ji do supermarketů pomalu zavádí i ve Vietnamu!

V Keni za igelitové tašky zavírají do vězení

Stále více zemí na světě začíná vnímat a na vlastní kůži silně pociťovat, jak neúnosná a neúprosná situace s plastovým odpadem všude okolo je, a především pak u nich samotných. Například Kalifornie, jako první stát USA, oficiálně zakázala používání igelitových tašek v supermarketech.

Evropská Unie se také rozhodla k akci a do roku 2021 budou zakázány nejen jednorázové igelitové tašky, ale také např. plastové příbory, talíře, vatové tyčinky, brčka na pití, různá míchátka, obaly na potraviny apod. Evropská komise se totiž domnívá, že tyto předměty denní potřeby lze nahradit cenově přijatelnými, ale zároveň ekologičtějšími alternativami.

A co teprve taková Keňa! Tam je situace s igelitkami tak vyhrocená, že keňanům za jejich používání, nedej bože výrobu či prodej, hrozí až čtyři roky vězení, nebo pokuty přesahující v přepočtu částku 800 tisíc Kč, což je při tamějším průměrném platu cca 1 700 Kč doslova likvidační pokutou.  

Právě v Africe a také v Asii patří situace s plasty k vůbec nejžalostnějším na světě. Užívání igelitových tašek je tak zakázáno v Maroku, Senegalu, Gambii, Malawi, Madagaskaru, Kamerunu, Beninu, Kongu, Eritrei ve Srí Lance a v Bangladéši dokonce už od roku 2002.

Vlnu ekologických obalů v supermarketech rozpoutala thajská realitka

Hitem sociálních médií posledních týdnů se stal obalový materiál z listů banánovníku v jednom thajském supermarketu. Nutno však poznamenat, že využívání banánovníkových listů není ani revoluční, ani nové. Je to tradiční a hlavně levné řešení, které se jako obalový materiál v těchto krajinách používá už odnepaměti. Dosud však ne v supermarketech, což se začíná pomalu, ale jistě měnit.

Možná by tato ekonomicko-ekologická varianta obalu zůstala zcela bez povšimnutí, kdyby ji na Facebooku nesdílela tamější realitní kancelář Perfect Homes Chiangmai. Post realitní kanceláře zanedlouho vidělo 3,5 milionu lidí a sdílelo více jak 16 tisíc lidí. Tento příspěvek také rozjel vlnu označování thajských supermarketů uživateli sociálních sítí, a tak tedy není divu, že se trend využití listů banánovníku dostal také až do vietnamských supermarketů.

Banánové listy jako obalový materiál se rozšíří i na další potraviny

V současné době s banánovými listy ve Vietnamu experimentují supermarkety jako Lotte Mart, Saigon Co.op a Big C. Podle slov obchodního představitele řetězce Lotte Mart, je využití listů banánovníku stále v testovací fázi.

Zdá se však, že se tato obalová varianta osvědčila, protože dle jejich slov se chystají velmi brzy nahradit plastové obaly za listy banánovníku ve svých řetězcích v rámci celého Vietnamu. Kromě ovoce a zeleniny by se tak obaly z listu banánovníku měly týkat také čerstvého masa a masných produktů.

A protože zákazníci snaze o zavedení ekologického balení tleskají, supermarkety to žene kupředu, což je skvělé!

Jak moc špatná je situace s plasty?

Víme, že situace s plasty je víc než vážná, pojďme si ji tedy shrnout v několika málo bodech.

1. Žádná oblast světa není od plastů uchráněna. Na každé pláži, ať už se jedná o turisticky hojně navštěvované oblasti anebo soukromé tropické ráje, znečištění plasty najdete. Dokonce i v arktickém ledu!
2. V roce 1950 světová populace čítající 2,5 miliardy lidí vyprodukovala 1,5 milionu plastického odpadu. Dnes světová populace čítá neuvěřitelných 7 miliard lidí, kteří za sebou nechávají 320 milionů tun plastického odpadu. 
3. Do oceánů se každý den dostane přibližně 8 milionů plastových kousků denně. 
4. Ročně plasty zabijí přibližně 100 000 mořských savců, želv a 1 milion mořských ptáků.