Rádi byste do svého jídelníčku zařadili více vitamínů, ale nejste si jistí, čím začít? Čerstvou zeleninu zrovna v lásce nemáte a o tepelně zpracované si myslíte, že v ní žádné vitaminy po uvaření nezbyly. Neházejte hned flintu do žita. Existují i jiné, účinné a velice jednoduché způsoby, díky kterým uchováte ve svém jídle velkou část vitamínů. Jak na to?
Pokud je to alespoň trochu možné, snažte se kupovat lokální suroviny, které jsou zrovna v sezóně. V první řadě jsou levnější a také mají největší množství vitamínů. Rajčata nebo papriky se sklízí v létě a po Vánocích už nejsou ani tak dobré, ani nemají tolik potřebných látek.
Pokud si nejste jistí, vyhledejte na internetu tabulku potravin a dobu jejich sklizně. Například v zimě jezte zelí, kapustičky, kadeřávek nebo kořenovou zeleninu. Možná není na první pohled tolik atraktivní, ale lze z ní připravit spousta chutných jídel, obsah vitamínů je zaručen, a ještě podpoříte místní produkci.
Čerstvé ovoce a zeleninu skladujte co možná nejkratší dobu – ideálně je nenakupujte na celý týden dopředu, nýbrž doplňujte zásoby průběžně. Jestli to není možné, snažte se vše alespoň pravidelně kontrolovat a všechny porušené nebo nahnilé plody vyhodit. Koupíte-li vakuovanou zeleninu, neporušte obal. A pokud je hluboce zmrazená, nerozmrazujte ji, dokud ji nebudete opravdu potřebovat.
Při tepelné úpravě se snažíme zanechat velké množství antioxidantů – jedním z nejšetrnějších způsobů přípravy je proto vaření na páře, při němž nedochází k louhování zeleniny a vitamíny se nerozpustí. Dalším velmi dobrým způsobem je vaření v tlakovém hrnci, které je navíc rychlejší a nespotřebovává tak velké množství vody.
Delší vaření a pečení samozřejmě odstraní více důležitých látek, nicméně výpek nebo vývar můžete využít a vylouhované látky nepřijdou vniveč. Zato příprava jídla nebo ohřev v mikrovlnné troubě je sice způsob rychlý, ale nešetrný. Nejvíce antioxidantů se ovšem zničí při smažení, a to obzvlášť u zeleniny – nehledě na množství kalorií a přepáleného tuku.
Nejcitlivější je na ztráty vitamín C, který degraduje již po sklizni. Z jeho hlediska je ideální konzumovat vlastní výpěstky nebo zeleninu a ovoce od farmáře, která se dostala rychle na váš stůl. Což je samozřejmě ne vždy proveditelné.
Pozor dejte také na strouhání – působením kyslíku se vitamín C vytrácí, a ještě více se vytratí, pokud nastrouhanou zeleninu uchováme na později. Relativně stálá hladina se zachová při hlubokém zmrazení pod -20 stupňů – takto se jej po roce se ztratí pouze 3–8 %.
Kvašená zelenina je hit současnosti – pickles jde vyrobit prakticky z jakékoliv zeleniny a zvládnete to i v bytě. Prosolená zelenina začne kvasit a po několika dnech je hotovo. Milovníci ostrého si pak mohou vyrobit její pálivou verzi neboli kimči – korejské jídlo, které je naloženo ve směsi rybí omáčky, soli a kari pasty.
Kvašená zelenina má velké množství vitamínu a probiotik, které jsou zodpovědné za střevní mikrobiom. Ten je v současné době podrobován zkoumání, protože má na naše zdraví a pohodu daleko větší vliv, než se doposud myslelo. Hýčkejte si proto svoje střevní bakterie a bude vám dobře.