Statisíce korun za kilo? Vědci zkoumají možnost pěstování lanýžů na Moravě

Lanýž černovýtrusový je druhým nejdražším lanýžem na světě canva.com

Gurmáni z celého světa se shodují na tom, že chuť lanýžů je nenahraditelná. Houbám z rodu Tuber se ve světě daří na rozmanitých místech – a ve velmi malé míře rostou dokonce i v České republice. Vědci nyní detailně zkoumají, za jakých podmínek je možné je pěstovat i na jižní Moravě. Vyhlídky se zdají být velice příznivé.

Přečtěte si také

Novinka ve světě šumivých vín: Prosecco už není jen bílé, na trhu se objevila jeho růžová varianta
Novinka ve světě šumivých vín: Prosecco už není jen bílé, na trhu se objevila jeho růžová varianta

Stovky tisíc korun za kilo lanýže

Lanýže jsou houby všeobecně velmi drahé, nicméně ekonomicky nejvýznamnější jsou pouze jejich tři druhy.

  • Tím prvním je král mezi lanýži – italský bílý lanýž (Tuber magnatum), za jehož kilo zaplatíte cca 7 541,95 USD čili cca 163 000 Kč.
  • Za lanýž zimní černovýtrusový nebo také černý (Tuber melanosporum) zaplatíte cca 3 258,82 USD/kg čili 70 500 Kč.
  • A za burgunský černý lanýž (Tuber uncinatum) cca 1 481,22 USD/kg čili 32 000 Kč.

Už méně potom zaplatíte za lanýž černý čínský (Tuber indicum), který stojí 170,72 USD za kilo a lanýž černý letní (Tuber aestivum), jehož cena se pohybuje okolo 168 USD za kilogram – obě částky odpovídají cca 3 600 Kč

Lanýže na těstoviny prostě patří. Škoda jen, že jsou tak drahé Pixabay

Jaké lanýže rostou v Česku?

Právě poslední jmenovaný se dá najít všude po Evropě, a to včetně České republiky. Není jej zde však dostatek, proto je v našich lesích přísně chráněný a za jeho nelegální sběr hrozí vysoké pokuty. Sbírat se smí jen pro vědecké účely.

Jenže právě to, že je zatím lanýžů v Česku velký nedostatek, může v případě přijetí novely potravinového zákona, který mimo jiné počítá s povinnými kvótami na potraviny, udělat z lanýžů silně nedostatkovou položku.

Jednou bude možná Česko producentem drahých lanýžů

Čeští vědci teď ovšem stojí před přelomovou příležitostí – zkoumají, zda se teplotní podmínky na jihu Moravy dají využít k umělému pěstování lanýže černého letního a lanýže zimního černovýtrusového, jehož největším producentem je v současné době Francie, Španělsko a Itálie.

Na příležitost zařadit se vedle těchto zemí si Česká republika bude muset ještě počkat, a to minimálně padesát let, než budou teplotní podmínky pro pěstování zimního lanýže příznivější. Co se však lanýže letního týče, stačilo by jen mírné oteplení klimatu, a podmínky pro jeho pěstování se v Česku výrazně zlepší.

Nejlepšími hledači lanýžů jsou prasata a psi, u prasat ale hrozí, že lanýže zbaští pixelia / Pixabay

Nikoli lanýž, nýbrž lanýžovitý

Kromě lanýže letního se v Česku dá najít také bělolanýž obecný (Choiromyces meandriformis), který je označován za lanýž nepravý. Že se nejedná o pravý lanýž, si můžete všimnout právě podle jeho binomického jména – Choiromyces, nikoli Tuber. Jedná se totiž o Tuberaceae – tedy o houbu lanýžovitou.

Pochopitelně tudíž zdaleka nedosahuje kvalit pravých lanýžů. Jsou-li však bělolanýže příliš mladé, relativně snadno se dají zaměnit za drahé lanýže bílé, a často tak dochází k podvodům s prodejem těchto hub.

Použití bělolanýže v kuchyni

Bělolanýž je ale i tak obrovská pochoutka a v menším množství se používá v gastronomii coby náhražka pravých lanýžů. Skvělé jsou například k dochucení vajíček či na těstoviny.

  • S jejich použitím v kuchyni to nicméně není tak jednoznačné. Někteří odborníci nedoporučují jejich konzumaci zasyrova anebo jsou-li přezrálé. Používat by se měly pouze mladé plodnice, protože ty staré silně zapáchají.
  • A zatímco na severu Evropy je pokládají za neskutečnou kulinářskou lahůdku, Jihoevropané je považují za toxické, a tedy za možnou příčinu střevních problémů.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz