Statisíce korun za kilo? Vědci zkoumají možnost pěstování lanýžů na Moravě

Gurmáni z celého světa se shodují na tom, že chuť lanýžů je nenahraditelná. Houbám z rodu Tuber se ve světě daří na rozmanitých místech – a ve velmi malé míře rostou dokonce i v České republice. Vědci nyní detailně zkoumají, za jakých podmínek je možné je pěstovat i na jižní Moravě. Vyhlídky se zdají být velice příznivé.

Stovky tisíc korun za kilo lanýže

Lanýže jsou houby všeobecně velmi drahé, nicméně ekonomicky nejvýznamnější jsou pouze jejich tři druhy.

• Tím prvním je král mezi lanýži – italský bílý lanýž (Tuber magnatum), za jehož kilo zaplatíte cca 7 541,95 USD čili cca 163 000 Kč.
• Za lanýž zimní černovýtrusový nebo také černý (Tuber melanosporum) zaplatíte cca 3 258,82 USD/kg čili 70 500 Kč.
• A za burgunský černý lanýž (Tuber uncinatum) cca 1 481,22 USD/kg čili 32 000 Kč.

Už méně potom zaplatíte za lanýž černý čínský (Tuber indicum), který stojí 170,72 USD za kilo a lanýž černý letní (Tuber aestivum), jehož cena se pohybuje okolo 168 USD za kilogram – obě částky odpovídají cca 3 600 Kč. 

Jaké lanýže rostou v Česku?

Právě poslední jmenovaný se dá najít všude po Evropě, a to včetně České republiky. Není jej zde však dostatek, proto je v našich lesích přísně chráněný a za jeho nelegální sběr hrozí vysoké pokuty. Sbírat se smí jen pro vědecké účely.

Jenže právě to, že je zatím lanýžů v Česku velký nedostatek, může v případě přijetí novely potravinového zákona, který mimo jiné počítá s povinnými kvótami na potraviny, udělat z lanýžů silně nedostatkovou položku.

Jednou bude možná Česko producentem drahých lanýžů

Čeští vědci teď ovšem stojí před přelomovou příležitostí – zkoumají, zda se teplotní podmínky na jihu Moravy dají využít k umělému pěstování lanýže černého letního a lanýže zimního černovýtrusového, jehož největším producentem je v současné době Francie, Španělsko a Itálie.

Na příležitost zařadit se vedle těchto zemí si Česká republika bude muset ještě počkat, a to minimálně padesát let, než budou teplotní podmínky pro pěstování zimního lanýže příznivější. Co se však lanýže letního týče, stačilo by jen mírné oteplení klimatu, a podmínky pro jeho pěstování se v Česku výrazně zlepší.

Nikoli lanýž, nýbrž lanýžovitý

Kromě lanýže letního se v Česku dá najít také bělolanýž obecný (Choiromyces meandriformis), který je označován za lanýž nepravý. Že se nejedná o pravý lanýž, si můžete všimnout právě podle jeho binomického jména – Choiromyces, nikoli Tuber. Jedná se totiž o Tuberaceae – tedy o houbu lanýžovitou.

Pochopitelně tudíž zdaleka nedosahuje kvalit pravých lanýžů. Jsou-li však bělolanýže příliš mladé, relativně snadno se dají zaměnit za drahé lanýže bílé, a často tak dochází k podvodům s prodejem těchto hub.

Použití bělolanýže v kuchyni

Bělolanýž je ale i tak obrovská pochoutka a v menším množství se používá v gastronomii coby náhražka pravých lanýžů. Skvělé jsou například k dochucení vajíček či na těstoviny.

• S jejich použitím v kuchyni to nicméně není tak jednoznačné. Někteří odborníci nedoporučují jejich konzumaci zasyrova anebo jsou-li přezrálé. Používat by se měly pouze mladé plodnice, protože ty staré silně zapáchají.
• A zatímco na severu Evropy je pokládají za neskutečnou kulinářskou lahůdku, Jihoevropané je považují za toxické, a tedy za možnou příčinu střevních problémů.