Čechy děsí kvóty na potraviny: V minulosti je zkoušeli zavést i Rumuni, nakonec ustanovení zrušili

Poslanci ve středu schválili novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, ve které se mimo jiné stanovují povinné kvóty na české potraviny. Pokud ji teď schválí Senát, se vší pravděpodobností vejde v platnost. Ve skutečnosti to však ještě nemusí znamenat, že počínaje rokem 2022 nastanou v obchodech velké změny. Novela je totiž v rozporu s právy spotřebitelů.

Novela počítá se 73% podílem českých potravin v roce 2028

Návrh novely zákona, který Poslanecká sněmovna ve středu 20. 1. 2021 schválila, obsahuje mimo jiné nařízení pro obchody s potravinami převyšující plochou 400 metrů čtverečních, podle kterého musí prodat určitý podíl českých potravin. Tento podíl se má přitom rok od roku navyšovat – svého vrcholu mají kvóty dosáhnout v roce 2028.

Novela zákona počítá s postupným navyšováním podílu českých potravin následovně:

• minimálně 55 % v kalendářním roce 2022,
• minimálně 58 % v kalendářním roce 2023,
• minimálně 61 % v kalendářním roce 2024,
• minimálně 64 % v kalendářním roce 2025,
• minimálně 67 % v kalendářním roce 2026,
• minimálně 70 % v kalendářním roce 2027,
• minimálně 73 % v kalendářním roce 2028 a následujících letech.

Novela je výhodná pro velké výrobce potravin

Novela napříč Českem vzbudila rozsáhlý negativní ohlas, přičemž k tématu se pobouřeně vyjadřovali jak čeští spotřebitelé, tak i politici, čelní představitelé organizací či média.

Nejde však o to, že by snad nechtěli podporovat české producenty potravin – naopak existuje velké riziko toho, že malí čeští výrobci stejně ostrouhají, zatímco „agrobaroni“ by byli silně zvýhodněni. Českému spotřebiteli by se také výrazně snížila možnost výběru kvalitních potravin, přičemž ceny by naopak rostly.

I přes hlasování poslanců má ovšem v této otázce slovo i Evropská unie, jíž jsme součástí – a díky ní se snad potravinových kvót obávat nemusíme.

Totéž zkoušeli dříve i Rumuni

O něco podobného se totiž v nedávné minulosti pokoušelo i Rumunsko. Tamní poslanci si vymysleli, že velcí prodejci potravin v Rumunsku musí ve svých obchodech prodávat 51 % lokálních potravin.

Evropská komise nicméně jejich zákon napadla a zahájila proti Rumunsku řízení o nesplnění povinnosti, a to mimo jiné z toho důvodu, že zákon porušuje práva spotřebitele na svobodu výběru zboží. Rumunsko nakonec raději ustanovení zrušilo.

EU zakazuje množstevní omezení dovozu mezi členskými státy

Kromě toho ve Smlouvě o fungování Evropská unie jasně stojí, že se zakazuje množstevní omezení dovozu, jakožto i veškerá opatření s rovnocenným účinkem.

Před tímto krokem varoval i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý: „Varováním pro zákonodárce by měla být i výzva některých unijních států adresovaná předsedovi Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslavu Faltýnkovi, v němž upozorňují, že povinné kvóty na tuzemské potraviny jsou vysoce diskriminační,“ komentoval Dlouhý a upozornil i na odvetné kroky, na které může dojít od ostatních zemí EU.

Ostatní členské státy by nám to mohly oplatit třeba na autech

Podobného smýšlení je i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, který v tiskové zprávě poukazuje na to, že takový krok může mít pro českou ekonomiku dalekosáhlejší důsledky, než si poslanci možná vůbec v tuto chvíli připouští. „Zákon omezí konkurenci a dovoz zboží ze zahraničí. Odveta se přitom vůbec nemusí týkat potravin. Co když třeba dostaneme direkt formou zkomplikování vývozu automobilů?“ nastiňuje Prouza.

EU vyčkává, jak to u nás dopadne

Pokud zákon o povinném podílu českých výrobků přeci jen Senát schválí a novela pak vejde v platnost, Evropská komise se jistě ozve – přičemž se dá předpokládat, že český scénář bude kopírovat ten rumunský.