Poslanecká sněmovna tento týden schválila stravenkový paušál v rámci daňového balíčku, ve kterém se počítá mimo jiné i se zrušením superhrubé mzdy. Pokud změna zákona projde u Senátu a podepíše ji prezident republiky, může už od ledna mnoho zaměstnanců místo stravenek dostávat peníze. Ekonomové tuto novelu podporují, protože podle nich stravenky vedou ke zvyšování cen jídel.
Hlavním příjmem stravenkových firem jsou provize, které získávají od provozovatelů restaurací a obchodů. Primárně by měly stravenky sloužit pro stravování zaměstnanců.
Vzhledem k tomu, že poukázkami nebo stravenkovou elektronickou kartou můžete zaplatit i ve velkých řetězcích, jako je Kaufland, Lidl, Billa, Albert nebo Penny, mnoho lidí je využívá primárně pro běžné nákupy. Podle odborníků z řad ekonomie tak stávající systém způsobuje deformace trhu a vede k nespravedlnostem. Lidé jsou nuceni chodit do restaurací a obchodů, kde jejich stravenky přijímají.
Z dat Ministerstva financí navíc vyplývá, že ve firemních jídelnách obědvá asi 1,8 milionu zaměstnanců a dalších 1,5 milionu dostává stravenky. Zhruba milion lidí však nemá ani jednu z těchto výhod.
Dosud fungují stravenky tak, že zaměstnavatel může zaplatit až 55 % z jejich ceny, tyto peníze si pak odečte z daňového základu. 45 % částky stravenky strhne firma zaměstnanci. Nově by u stravenkového paušálu platilo, že 55 korun z každé stokoruny firma vyplatí zaměstnanci přímo do mzdy, ten by je nemusel danit.
V praxi to znamená, že pokud by maximální možná proplácená částka zůstala stejná jako letos, po Novém roce by zaměstnanec za 21 odpracovaných dnů v měsíci dostal do výplaty asi 1 500 korun.
Pokud zaplatíte stravenkou, restaurace a obchody nezískají celou její hodnotu, ale částku o několik procent nižší. „Mnoha restauracím a obchodům se ovšem i přesto vyplácí stravenky přijímat, neboť tak zvyšují vlastní obrat a ztráty mohou dohnat zvýšením cen,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Více si tak bohužel za oběd připlatí i ti, kteří stravenky od svých zaměstnavatelů nedostávají.
Pokud stravenkový paušál podpoří Senát i prezident republiky, mohli by mnozí zaměstnanci už začátkem příštího roku dostávat místo papírových nebo elektronických stravenek peníze. To v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat – zda je utratit za jídlo v restauraci či za něco jiného.
„Málokdo využije peníze, které dostane do mzdy, aby chodil pravidelně na oběd, byť na to budou tyto prostředky určené,“ vysvětluje svůj negativní postoj k zavedení stravenkového paušálu společnost Edenred.