Bude fungovat zálohování plechovek? Mattoni testuje vratné obaly

Novou službu exkluzivně nabídne nákupní portál Košík.cz Košík.cz

Přestože mají obce dle zákona o odpadech povinnost zajistit třídění kovových odpadů, je dle odhadu EKO-KOMu vytříděna jen každá třetí plechovka z deseti. Pomoci by mohlo jejich zálohování, což je další společný projekt Mattoni a Košíku.cz. Ti už dříve oslavili úspěch zavedením zálohovaných PET lahví od Mattoni – a v případě plechovek jsou očekávání taktéž pozitivní.

Přečtěte si také

Koupit, zaplatit a darovat: Zapojte se do výzvy Potěš pokladní, která zaplavila sociální sítě
Koupit, zaplatit a darovat: Zapojte se do výzvy Potěš pokladní, která zaplavila sociální sítě

První krok k zavedení zálohovacího systému na plechovky

Tato spolupráce Mattoni a Košíku.cz se do historie zapíše jako vůbec první krok k zavedení zálohovacího systému na plechovky v České republice.

Velký úspěch však obě firmy společně slaví už s projektem zálohovaných PET lahví, které se mohou pyšnit tím, že jsou vyrobeny s 80% podílem recyklátu.

Co se v recyklace plechovek týče, první vlaštovkou bude Mattoni s citrónovou příchutí, kterou Košík bude prodávat v zálohované, 100% recyklované plechovce.

Jak zálohování na Košík.cz funguje?

Toho, aby se z obalu stal opět obal, tedy v našem případě aby se z PETky stala opět PETka či z plechovky opět plechovka, docílíte tak, že si na Košíku.cz koupíte Mattoni s citrónovou příchutí v plechovce, která je zálohovaná třemi korunami (případně Mattoni v PET lahvi).

Jakmile obsah plechovky vyprázdníte, uschovejte si ji až do své další objednávky na Košíku. A až přijede kurýr s novým zbožím, plechovky od „matonek“ (nesešlapané, nepomačkané a neznečištěné) mu vrátíte a Košík vám posléze tříkorunovou zálohu vrátí zpět na účet. Prázdný obal potom putuje do recyklačního zařízení a nová plechovka je zanedlouho na světě.

Takhle by se s plechovkami nakládat nemělo Nicole Schüler / Pixabay

Zpět do oběhu se vrátí jen malá část materiálu

Nápoje v plechu se u nás těší čím dál větší oblibě, ostatně loni se jich v Česku prodalo na 700 milionů. Za posledních deset let se tak počet prodaných plechovek ztrojnásobil.

„Bohužel, zpět do oběhu se vrátí jen malá část materiálu z nich. Proto chceme, aby naše plechovka měla větší šanci k dalšímu využití. Naším cílem je, aby se v ČR vytřídilo výrazně více plechovek než nyní a dostaly se k následné recyklaci. Ideální cestou ke zvýšení míry třídění jsou přitom zálohy,“ vyjádřil se k této problematice generální ředitel Mattoni Alessandro Pasquale.

Průkopníkem je Mattoni, další firmy se ale možná časem přidají

Češi nerecyklují kovy na jedničku, ale zlepšují se

Povinnost zajistit třídění kovových odpadů mají obce od začátku roku 2015. Zatímco v 1. čtvrtletí 2015 bylo po Česku rozmístěno celkově 3 212 sběrných nádob na kov, v 1. čtvrtletí roku 2020 tento počet vzrostl na 31 749 (jedná se však o sběrné nádoby na samostatný kov, kov dohromady s plastem a kov dohromady s plastem a nápojovým kartonem).

Kontejnerů není dostatek

Bohužel tzv. šedých kontejnerů, tedy kontejnerů čistě na kovové obaly, je v Česku stále žalostný nedostatek – pouze 7 000 kusů. A to je třeba v porovnání se 176 300 kontejnery na plasty opravdu velký nepoměr.

Přestože počet sběrných nádob na kov po České republice narůstá, plechovky od nápojů a jídla v mnoha případech stejně skončí ve smíšeném odpadkovém koši. Společně s ostatními odpadky jsou posléze spáleny, anebo v horším případě skončí v přírodě. 

Nazmar tak pokaždé přijde na 7 812 tun hliníku, ze kterého by bylo možné vyrobit 312 milionů nových plechovek. Míra recyklace všech hliníkových odpadů u nás navíc za rok 2018 činila jen 28,6 % – a v současné době spíše stagnuje.

V některých zemích zálohování plechovek funguje na výbornou Rudy and Peter Skitterians / Pixabay

Cirkulární princip u nás zatím nefunguje

V České republice neexistuje žádná firma, která by samostatně zpracovávala vytříděné hliníkové plechovky a dělala z nich nové. A bohužel, zatím u nás pro tento krok neexistuje ani legislativní podpora, která by umožnila zavedení efektivního zálohového systému povinného pro všechny výrobce.

Tam, kde cirkulární princip funguje, se ovšem z PET lahví znovu vyrábí PET lahve. A stejně tak u plechovek – z plechovky, kterou vytřídíte, bude opět vyrobena plechovka. Míra zpětného odběru tak může díky zálohovému systému činit až 98 %, což se nám Čechům může zdát až neuvěřitelné.

Třídění PET lahví je stále rostoucím trendem

V mnoha zemích cirkulární princip funguje už dlouho

Jako první zavedlo zálohový systém Švédsko (1984), následoval Island (1989), Finsko (1996), Norsko (1999), Dánsko (2002), Estonsko (2005), Německo (2005), Nizozemsko (2005), Chorvatsko (2006) a Litva (2016).

A v budoucnu přibydou zřejmě další země, protože o zavedení zálohového systému uvažují – Bělorusko (2020), Malta (2020), Skotsko (2022), Lotyšsko (2022), Portugalsko (2022), Rumunsko (2022), Slovensko (2022), Turecko (2023), Wales (2023) a Anglie (2023).

Pokud však hledáte Českou republiku, hledáte ji marně – a to bychom měli změnit co možná nejdříve. A co vy, uvítali byste plošný zálohový systém na plechovky a PET lahve i u nás?

Přidat na Seznam.cz👈Přidejte si Kupi Magazín na homepage Seznamu!