Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Mobilní aplikace

Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Mobilní aplikace

Nejoblíbenějšími mentolovými bonbóny Čechů jsou Hašlerky. Co dalšího rádi mlsáme?

Když si rozbalíte malý bonbon na cucání s názvem Hašlerka, napadá vás někdy, jak ke svému názvu přišel? Ten, kdo zná českého písničkáře Karla Hašlera, který tvořil před a v období druhé světové války, si dá jeho jméno s bonbonem do souvislosti. Historie Hašlerek však sahá až do 70. let 19. století, kdy vznikla jejich originální receptura. Kdo ji poprvé použil a proč se Hašlerkám původně říkalo bonbony Caruso?

Přečtěte si také

Zbavte se strií a unavené pokožky díky kávovému peelingu
Zbavte se strií a unavené pokožky díky kávovému peelingu

Hašlerky

Cítíte-li, že se o vás pokouší nachlazení, bolí vás v krku a jste ochraptělí, možná i vy sáhnete po Hašlerce, která pomáhá zmírnit chrapot, protože obsahuje mimo jiné i extrakty z jitrocele a meduňky. V její původní receptuře byla použita i lékořice, jež se v lidovém léčitelství používala k tlumení dráždivého kašle. Směs na tvrdé bonbony v roce 1877 vymyslel údajně jeden lékárník z Hamburku. O třicet let později před svým vystoupením ochraptělý italský pěvec Enrico Caruso tyto bonbony vyzkoušel a pomohly mu od zdravotních problémů s hlasivkami.

Bonbony s názvem Caruso-Hustenbonbon pak před první světovou válku vyráběla vídeňská firma Erich Kirstein. A to už jsme jen krůček ke vzniku názvu Hašlerky. V Praze totiž na konci války získal pražský podnikatel František Lhotský za svoji pomoc od E. Kirsteina recepturu na tyto bonbony a začal je vyrábět. Jenže se vyskytl docela velký problém. Čeští zákazníci příliš nereagovali na jméno italského pěvce a bonbony Caruso nešly na odbyt. Aby podpořil jejich prodej, navštívil F. Lhotský v pražském kabaretu Lucerna Karla Hašlera, toho času velmi populárního českého písničkáře. Traduje se, že ochraptělý Hašler byl bonbóny nadšený a svolil s užitím svého jména pro jejich název.

Hašlerky tak byly na světě a jejich obliba vydržela až do současnosti. Jistě jste zaznamenali novinky v jejich výrobě, kdy jsou k dostání Hašlerky s příchutí zeleného jablka, šalvěje nebo višní.

Karlovarské oplatky

K dalším českým výrobkům patří nepochybně i Karlovarské oplatky. Chcete-li udělat radost svým zahraničním přátelům a nabídnout jim něco typicky českého, pak vedle rakviček jsou to právě tyto tenké křehké oplatky. Jejich historie začíná už v první polovině 19. století právě v lázeňském městě Karlovy Vary, kdy je pekla pro hosty penzionu tamní pomocnice v kuchyni Barbara Bayer. A protože byla zvídavá a podnikavá a své oplatky neustále zdokonalovala, už v roce 1867 založila první pekárnu těchto oplatků, jež se těšily nebývalé oblibě. A to dokonce až na pruském císařském dvoře.

Klasika, kterou známe již několik let - rakvička se šlehačkou

Sladké rakvičky se šlehačkou

V písničce Karla Plíhala se zpívá „v cukrárně koupil jsem Lence sladké rakve a věnce“. Ano, řeč je o typickém českém cukroví – rakvičce. Její tvar dutého hranolu svým způsobem opravdu rakev připomíná, to nám však nebrání v tom, abychom si na ní smlsnuli. Pro výrobu rakviček se používá směs z vaječných žloutků, cukru a droždí, kterou se naplní speciální kovové formy. Po upečení se cukroví naplní šlehačkou a ozdobí čokoládou. A to by nebyli Češi, aby hned nevyužili rakvičku jako zdroj černého humoru – mimo jiné je o ní řeč ve filmech Saturnin, Spalovač mrtvol nebo Rozpuštěný a vypuštěný.

Dnes je možné si hotové korpusy rakviček koupit v obchodní síti a doma si je pak šlehačkou dozdobit. Nespornou výhodou je úspora práce s jejich pečením.